Soudci se dočkají zvýšení peněz od července

„Ministerstvo spravedlnosti se dnes s představiteli justice shodlo, že nové platové výměry soudců s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu budou mít účinnost od 1. července 2024. Nedoplatek za leden až červen 2024 bude zahrnut ve výplatě za červen,“ uvedl v pondělí Blažek v tiskové zprávě.

Ústavní soud konstatoval, že trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny nebylo odůvodněné ani projednané se zástupci justice. Na dorovnání platů soudců za celý rok bude třeba zhruba půl miliardy korun, sdělil v pondělí mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Platy soudců se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Vypočítávají se s ohledem na působiště, funkci a délku praxe z platové základny, která je součinem průměrné mzdy a zákonného koeficientu. V letech 2021 a 2022 byly zmrazeny. V roce 2023 efekt zmrazení pominul a základna vzrostla na 113 709 korun. Od letoška však v rámci vládních úsporných opatření klesl zákonný koeficient, jímž se násobí průměrná mzda, z hodnoty tři na 2,822. Prakticky se tak zastavil další růst, který by jinak nastal, a základna zůstala pod hranicí 114 000 korun.

Podle ÚS nebyla změna odůvodněná a projednaná s justicí. „Vláda a parlament se ani nepokusily potřebnost a přiměřenost restrikce odůvodnit provedením komplexního ekonomického rozboru, a tím jednaly ve vědomém rozporu s judikaturou ÚS,“ stojí v nálezu soudce Milana Hulmáka.

ÚS nechal zákon platit ještě do konce roku, aby politici mohli reagovat, a to i kvůli platům veřejných činitelů, třeba poslanců a senátorů, které se odvozují od soudcovské platové základny. Zároveň ale ÚS zdůraznil, že soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za letošní rok.

Co se týká zrazení soudcovských platů v letech 2021 a 2022, podle Ústavního soudu bylo v prvním z těchto roků vzhledem k mimořádným pandemickým okolnostem v souladu s ústavním pořádkem, v následujícím roce nikoliv. Právo na zpětné dorovnání za rok 2022 ale soudci podle Ústavního soudu nemají, a to zejména s ohledem na dopady války na Ukrajině.

„Požadovat, aby byly soudkyním a soudcům dopláceny platy za toto období navzdory těžkostem, kterým během něj společnost čelila, by neodpovídalo úloze a poslání soudní moci,“ řekl před týdnem předseda Ústavního soudu Josef Baxa.

ÚS v minulosti opakovaně vyslovil názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Proto prý vláda nemůže s platy soudců zacházet volně podle aktuálních rozpočtových potřeb. Některé úsporné zásahy do platů ale uznal ÚS jako možné a důvodné, například po ničivých povodních.