Článek
Ti už by tak podle představ vedení justičního resortu napříště neměli mít možnost ospravedlňovat zjevné excesy jiným právním názorem a v kárném řízení by také měly být použitelné odposlechy pořízené tajnými službami.
Ty v současné době jako důkaz před senátem neobstojí, a to ani v případech, kdy by zachytily zjevné porušení zákona. Právu to řekl s tím, že experti na ministerstvu nyní uvažují o novele zákona o soudech a soudcích či o novele zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.
Není možné, aby špatná rozhodnutí byla kryta výmluvou na právní názor.
Podle Melzera speciální kárné senáty přistupují k trestání soudců až příliš opatrně a ani kvůli největším proviněním dosud nikoho nezbavily taláru. „Chceme v zákoně explicitně zdůraznit, že za rozhodování zcela mimo jakýkoliv běžný rámec a meze rozumné argumentace může být soudce potrestán. Není možné, aby špatná rozhodnutí byla kryta výmluvou na právní názor,“ uvedl Melzer s tím, že změna má cílit především na svévole soudců.
Typicky jde podle něj např. o rozsudky, kdy soudce pachateli uloží trest mimo zákonnou sazbu nebo když bezdůvodně odmítne využít některé ze zákonných ustanovení.
Melzer nicméně v souvislosti s návrhem odmítl jakékoliv ohrožování soudcovské nezávislosti: „Nechceme, aby se soudce musel bát, že bude kárně stíhán za své rozhodnutí. Pokud např. uvěří svědkovi a odvolací soud posléze konstatuje, že mu uvěřit neměl, tak nemůže jít o pochybení, za které by měl být trestán.“
Precedens Kozák
Podle ministerského náměstka úřad v současné době v této souvislosti řeší, zda přímo do zákona nedoplnit přesnější definici toho, co lze ještě považovat za právní názor a co už nikoliv. „Např. argumentace soudce Kozáka právním názorem už byla podle našeho názoru zcela neopodstatněná,“ poznamenal Melzer s odkazem na kauzu místopředsedy brněnského krajského soudu.
Kozák si totiž z titulu své funkce mimo jiné neoprávněně přidělil řešení konkurzu Oděvního podniku Prostějov a zároveň si zařídil, aby žádné jiné spisy na jeho stůl nepřistály. Před kárným senátem Nejvyššího správního soudu Kozák argumentoval také tím, že při přidělení spisu vycházel z možná chybného právního názoru, ale v dobré víře.
Senát posléze vlivného soudce ve většině bodů zprostil viny, pouze za to, že si svévolně zastavil přísun dalších spisů, přišel na půl roku o příplatek za funkci. Kozáka přitom ve své loňské výbušné zprávě pro vládu uvedla jako příklad manipulací s insolvencemi tuzemská kontrarozvědka, tedy Bezpečnostní informační služba.
Šéf soudcovské unie Tomáš Lichovník se k případnému zpřísňování pravidel pro kárné řízení staví chladně, ministerstvo by podle něj mělo spíše lépe využívat současnou legislativu. Připomněl, že např. v kárném řízení s Kozákem zastupoval začátkem letošního roku ministerstvo nezkušený úředník, který byl v té době zaměstnán v resortu teprve třetím dnem.