Článek
Olomoucký soud v návrhu konstatoval, že věkové hranice u jednotlivých profesí jsou rozdílné, a připomněl i vývoj demografické situace v ČR, jejíž populace dlouhodobě stárne.
Navíc podle něj „nelze dovodit souvislost mezi vyšším věkem a omezením či ztrátou schopnosti kvalifikovaného a profesionálního soudního rozhodování, protože výkon funkce není spojen s požadavkem fyzického výkonu, nýbrž s odpovídajícími intelektuálními schopnostmi a kognitivními funkcemi.
ÚS smetl stížnost v kauze dotačního podvodu s příspěvky na postižené
Mandát dotčeného soudce, který si na věkový limit stěžoval, zanikne nejpozději s koncem příštího roku.
Ústavní soud konstatoval že soudce nelze považovat „za pouhého úředníka či zaměstnance státu”, ale připomněl, že jde o reprezentanty justice, která je vedle moci výkonné a zákonodárné jedním ze tří pilířů veřejné moci. Soudce je veřejnou funkcí a k zániku této funkce dochází ze zákona, zatímco podstatou sporu byl názor žalobce, že tento zákon je neústavní.
Trvalé uzavření obory dle zákona o myslivosti není možné, potvrdil ÚS
„I teoreticky neústavní zákony přitom platí a mají zamýšlené právní účinky, dokud je Ústavní soud nezruší, a tato domnělá neústavnost tak nevytváří v postavení žalobce žádnou nejistotu,” připomněl ÚS.
Na okraj pak připomněl, že soudy nemohou o takto zásadních věcech rozhodovat na základě civilní žaloby, a konstatoval, že návrh byl podán někým zjevně neoprávněným.
Disentní stanoviska
Podle pěti soudců, kteří k návrhu podali disentní stanoviska, se nicméně měl ÚS věkovou hranicí vážně zabývat, neboť existuje naléhavý právní zájem.
Podle pětice ze sebe ÚS tímto postupem učinil „zcela nepatřičně průvodce, který upozorňuje: Tudy ne, přátelé! Aniž by však alespoň naznačil jinou schůdnou cestu”.