Soudci a žalobci chtějí pohnat platy k ÚS

„Okamžik, kdy se ptát na postoj soudců, nastane v únoru 2024, kdy bude výplatní termín. Uvidíme, co se do té doby stane s veřejnými financemi, platy ostatních zaměstnanců ve státním sektoru a v ekonomice. To jsou významné argumenty pro ústavnost či neústavnost úpravy platů soudců a státních zástupců,“ řekl Právu Vávra. Otázkou podle něj je, jestli nakonec změna s konsolidačním balíčkem projde.

Návrh vlády, podle kterého se sníží základna pro výpočet platů soudců a státních zástupců, se mu nelíbí. „Nerozumíme tomu, proč vláda přijala zákon v této divné podobě. Na jednu stranu vláda říká, že je potřeba jednorázového aktu solidarity, než se zkrotí inflace, a potom přijde s opatřením, které má snížit růst platů navždy,“ doplnil Vávra.

Platová základna pro soudce se nyní počítá jako trojnásobek průměrné hrubé mzdy za předminulý rok. Návrh vlády to chce roku 2024 změnit na trojnásobek 94 procent průměrné hrubé mzdy. Platová základna pro státní zástupce činí a bude činit 90 procent základny pro soudce. Prakticky by tak měly platy soudců i žalobců v příštím roce stagnovat. Soudci berou nejméně 100 tisíc hrubého, což je těsně pod základním platem poslance a senátora bez funkce a bez paušálních náhrad. Žalobci mají minimum 90 tisíc korun.

Takové „zmrazení“ platů soudců a státních zástupců může být i podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže ne­ústavní. „Řada nálezů Ústavního soudu poukazovala, že je možné za určitých podmínek zmrazovat či snižovat platy soudců, ale tyto podmínky nebyly podle našeho názoru naplněny,“ řekl Stříž v pátečním Právu.

Těmi podmínkami je například to, že platy soudců se mohou snížit až ve chvíli, kdy se snižují platy všem lidem v národním hospodářství.

Stejné výhrady má Unie státních zástupců. „Uplatnili jsme tyto připomínky vůči ministerstvu financí,“ řekl Právu předseda unie Tomáš Foldyna. Nevyloučil, že se unie k žalobám připojí.

„Můžete žalovat jen to, na co vám vznikne nárok. Nová právní úprava má platit od 1. ledna, takže rozdíl ve výši platu, jaký by soudci měli, se projeví až ve výplatě za leden,“ dodal.

Vláda podle Foldyny na platy ústavních činitelů, soudců a státních zástupců sahat neměla. Automat, jak je dosud nastaven, vychází z průměrných platů v národním hospodářství, takže se může pohybovat nahoru i dolů.

„Rozmohl se tu takový nešvar, že se při každé příležitosti sahá do platových zákonů. Pokud by politici přišli s komplexní legislativní úpravou, tak by to bylo o něčem jiném. Ale sahání na platy ústavních činitelů kvůli populistickým finančním opatřením není fér,“ míní Foldyna.

V minulosti soudci změny v platech odmítali, bránili se a u Ústavního soudu také uspěli. V roce 2015 musela vláda vyplatit soudcům a státním žalobcům zpětně 1,15 miliardy korun kvůli chybnému výpočtu platové základny MPSV za tři roky.

Částka měla být původně vyšší, tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) se domluvila se soudci na kompromisu. Kvůli snížení platů v justici v letech 2021 a 2022 se na ÚS obrátil Okresní soud v Mladé Boleslavi. Rozhodnuto však ještě není.

Ústavní soud opakovaně formuloval názor, že materiální zabezpečení je jednou z garancí soudcovské nezávislosti. Vláda by neměla s platy soudců zacházet podle aktuálních rozpočtových potřeb.

Některé zásahy do platů ale soud uznal jako možné a důvodné, například po ničivých povodních.