Soudce se vyloučil z kauzy Dozimetr

Rozhodl o tom v pondělí v neveřejném zasedání bez účasti obžalovaných i jejich obhájců a jeho usnesení o vyloučení se z případu ve čtvrtek obdrželi aktéři kauzy.

Důvodem možné podjatosti soudce Kriebla je podle informací redakce jeho osobní účast při policejním výslechu jednoho ze svědků v samotné kauze Dozimetr. Novinkám to řekl advokát Daniel Volák, který v případu zastupuje jednoho z hlavních obžalovaných podnikatele Pavla Kose. Tento obhájce ve čtvrtek obdržel rozhodnutí soudu do datové schránky.

„Soudce Jakub Kriebel se vylučuje z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci Dozimetr,“ citoval Volák obdržené Krieblovo usnesení.

Podle tohoto dokumentu spatřuje soudce svou podjatost v tom, že se na žádost detektivů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) osobně zúčastnil předloni 24. srpna výslechu svědka v této kauze.

Tím byl Ing. Tomáš Knížek, kterého o pár dnů dříve, a to 15. srpna 2022, odvolali z funkce náměstka pro informační a komunikační technologie Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Jeho jméno bylo totiž v té době v souvislosti s Dozimetrem rovněž zmiňováno.

Knížka pak následně loni na jaře skutečně policisté obvinili spolu s dalšími čtyřmi lidmi ve vedlejší větvi kauzy, která se týká zakázek VZP a s tím spojené korupce. Mezi stíhanými je kromě něj i bývalý poslanec ODS Marek Šnajdr.

„Podrobný výslech inženýra Knížka byl proveden jako neodkladný a neopakovatelný úkon policie, u kterého musí být podle zákona soudce, kterým byl právě Kriebel. A ten předpokládá, že Knížek bude volán jako svědek k hlavnímu líčení a tento soudce by ho měl vyslýchat. Z toho důvodu říká, že je z projednávání Dozimetru vyloučen, protože už se aktivně účastnil přípravného řízení,“ vysvětlil Volák.

Chyběla by totiž Krieblova nestrannost, protože hlavní líčení by měl vést někdo, kdo v minulosti nebyl u žádné části případu aktivní a není ovlivněn řešením případu z dřívějška.

„Z mého pohledu to udělal soudce správně, protože kdyby se to provalilo až při hlavním líčení, určitě by obhajoba jeho nestrannost namítla,“ podotkl advokát.

Krieblova nadřízená, tedy předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Ilona Benešová, musí nyní obsáhlý spis čítající několik desítek tisíc stran přidělit novému soudci a jeho senátu. Buďto se tak stane podle rozvrhu práce, který má obvodní soud předem dán, nebo konkrétního Krieblova nástupce určí sama předsedkyně.

Nový soudce pak bude potřebovat další čas na seznámení se s kauzou a také s nezvykle rozsáhlou obžalobou čítající 275 stran, kterou žalobce Adam Borgula z Vrchního státního zastupitelství v Praze podal koncem června. Je tedy otázkou, kdy pak nařídí v případu hlavní líčení. V řádu dnů to zcela určitě nebude.

Kriminalisté a Borgula tvrdí, že v kauze Dozimetr organizovaná skupina v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem systematicky obsadila klíčové pozice v DPP tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky.

V případu figuruje celkem devět obžalovaných, mezi nimi i bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN), někdejší finanční ředitel DPP Matej Augustín nebo také podnikatelé Pavel Kos a Pavel Dovhomilja. Poslední jmenovaný podle dřívějších informací Novinek požádal o status spolupracujícího obviněného.

Státní zástupce mu vyhověl a koncem června navrhl kromě podání obžaloby i dohodu o vině a trestu s Dovhomiljou a také s podnikatelem Zakaríou Nemrahem, jejichž jména v rozsáhlé obžalobě podle zjištění redakce chybějí.

Samotný dokument čítá celkem 275 stran. Borgula v něm podrobně popsal celkem čtyři skutky, které klade skupině kolem Redla za vinu, přičemž třetí z nich je rozdělen ještě na další dva body.

V prvních třech skutcích se průběžně prolínají jména všech obžalovaných. V tom posledním figuruje sám Redl a jde v něm o to, že podnikatel měl ve svém konspiračním bytě v centru Prahy nabízet kokain sexuální společnici, kterou si tam pozval.

Prvních 47 stran obžaloby obsahuje popisy všech čtyř skutků a také Borgulovy návrhy na provedení konkrétních důkazů u hlavního líčení. Jde mimo jiné o výslechy svědků, ale také o rozsáhlé záznamy odposlechů aktérů případu jak z Redlova bytu, tak z telefonů či jejich veškeré komunikace ve zprávách, ale i o záznamy z policejního sledování.

Největší část rozsáhlého dokumentu se pak týká prvního a hlavního skutku této kauzy, kterým je podle obžaloby založení a činnost organizované zločinecké skupiny vedené Redlem, její ovlivňování dění a zakázek v DPP i s tím spojené korupce. Borgula této části případu věnoval přes 150 stran.

Na zbylých cca 75 stránkách textu se pak zabýval ostatními třemi skutky a svými právními závěry. Ve druhém jde o údajně zmanipulovaný projekt při revitalizaci pražského nádraží Holešovice, ve třetím o IT zakázky a v posledním o Redla a zmíněné drogy.

Obžalovaní podle státního zástupce působili jako organizovaná zločinecká skupina, u které se hrozící tresty ve výši tři roky až deset let vězení mohou ještě navýšit až o jednu třetinu, tedy na 5,5 až 13,3 roku.

U Redla navrhl Borgula v obžalobě trest ve dvou třetinách této zvýšené zákonné sazby a finanční sankci 5,5 milionu korun. Pro Hlubučka a Augustína požaduje odsouzení v polovině této sazby a finanční trest 2,5 milionu, pro Kose souhrnný trest ve třech čtvrtinách sazby a sankci 3,5 milionu.