Článek
Lněnička letos v březnu definitivně zprostil Nečesaného viny v kauze, kterou provázelo mnoho protichůdných soudních rozhodnutí. Na adresu vlastního verdiktu uvedl, že jde o „špatné rozhodnutí” s tím, že vzhledem k procesní situaci neměl lepší možnost. V písemném odůvodnění se zmiňuje o špatném řešení či výběru ze dvou špatných variant.
Šámal podle dopisu adresovaného Spolku Šalamoun rozumí kontextu a důvodům Lněničkových výroků, měl prý zřejmě na mysli procesní situaci, ve které se vrchní soud ocitnul. Přesto podle Šámala výroky narušily důstojnost soudcovské funkce, dobrou pověst justice a důvěru veřejnosti.
„Pokud ve správnost a spravedlivost rozhodnutí nevěří ani sám soud, který takové rozhodnutí vyhlašuje, logicky nelze důvěru ve spravedlivé rozhodnutí soudu očekávat od stran řízení či od veřejnosti jednání soudu sledující,” stojí v dopise adresovaném spolku. Šámal považoval za nevhodný také způsob, jak se Lněnička vyjadřoval o rozhodování ostatních soudů v kauze.
Lukáš Nečesaný před začátkem líčení pražského Vrchního soudu, který 27. března 2019 projednával odvolání v případu pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích.
Obžaloba tvrdila, že Nečesaný v únoru 2013 několikrát udeřil kadeřnici do hlavy polenem a sebral jí přes 10 000 korun. Žena nejprve Nečesaného jako agresora nepoznala, později jej však označila za útočníka. Podle soudních znalců trpěla po útoku výpadky paměti. Mladík byl dva roky ve vězení, nakonec je pravomocně zproštěn.
Podle místopředsedy Spolku Šalamoun Václava Peričeviče je udělení výtky předsedou Nejvyššího soudu „věc zcela ojedinělá a naprosto unikátní” a spolek ji oceňuje jako projev reflexe. Šámal podle dostupných informací svou pravomoc čas od času využívá, statistika se k tomu podle Tomíčka zatím nevede. Jen za nesplnění oznamovací povinnosti podle zákona o střetu zájmů za rok 2018 dostalo výtku 19 soudců.
