Článek
Soud vyhověl tak návrhu třech desítek obcí a jednotlivcům, kterým se nelíbil způsob přijetí dokumentu a také nedostatečné řešení dopadů vlivů plánovaných velkých silničních staveb na životní prostředí zejména v místech, kde jsou již dnes překračovány hlukové limity. Plánované silnice R52 a R43 se tak ocitly bez určité trasy.
„Hlavním důvodem rozhodnutí je to, že kraj dostatečně neposuzoval kumulativní vliv jednotlivých staveb na životní prostředí a veřejné zdraví,“ uvedli v odůvodnění soudci.
Jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) v reakci na rozhodnutí NSS svolal bezprostředně schůzi krajských radních a také jednání zástupců všech politických klubů zastoupených v krajském zastupitelstvu. „Zásady územního rozvoje dlouhodobě podporují všechny politické strany zastoupení v zastupitelstvu,“ poznamenal Hašek ve vyjádření pro Právo. Kraj zváží i stížnost k Ústavnímu soudu.
Navrhovatelé brojili zejména proti trase připravované rychlostní komunikace R52, která má spojit Brno s Rakouskem, nelíbily se jim ani tzv. brněnské tangenty, tedy plánované dálniční spojky kolem Brna, nespokojenost vyjadřovali i s trasou R55 mezi Břeclavskem a Zlínským krajem, stejně jako s R43 s trasováním přes Brno-Bystrc a silnicí 1/38.
Odpůrci zásad rozvoje požadovali zrušení celého dokumentu, ne jen částí týkajících se dotčených komunikací. Pokud by se totiž zásady jen proškrtaly, byly by i podle samotných obcí nepoužitelné. „Nedošlo ke strategickému srovnání dvou existujících koncepcí,“ prohlásil advokát navrhovatelů Pavel Černý s tím, že kraj dostatečně neposoudil alternativní varianty.
Pod jediným lesem měla být silnice
Úředníci také při zpracování podle odpůrců staveb neřešili dostatečně jejich vliv na životní prostředí a veřejné zdraví v místech, kde jsou už dnes limity překračovány. „Pod jediným místem vhodným pro rekreaci, což je les, povede tangenta. Bude tam hluk, emise a vůbec tam nepůjde slušným způsobem dojít,“ postěžovala si například starostka Modřic Hana Chybíková.
Nahraje to developerům, kontroval radní
„Navrhovatelé nepochopili účel a smysl zásad územního rozvoje,“ kontroval advokát kraje Michal Gabriel s tím, že zásady jsou pouze základním konceptem rozvoje a konkrétní umístění staveb řeší teprve územní plány. „Pokud by soud vyhověl našim oponentům a zásady územního rozvoje zrušil, na území kraje zavládne anarchie, která nahraje různým developerům. Ti si budou moci kraj rozparcelovat. Samozřejmě se nabízí hypotéza, jestli také toto není jeden z důvodů, proč se určité subjekty na soud obrací,“ nebral si ještě před rozhodnutím servítky krajský radní pro územní plánování David Macek.
Kraj bude nyní muset vypracovat nový dokument, což bude kromě časové prodlevy vyžadovat i milionové náklady. Jihomoravskému kraji zbývá ještě teoretická možnost napadnout rozhodnutí NSS u Ústavního soudu.