Článek
K tomu, že by o tom Mynář věděl, ale nejsou důkazy. Je však těžko představitelné, že pokud by Balák Mynáře obalamutil a využil, tak by jej prezident a nadřízený hradního kancléře Miloš Zeman omilostnil.
Mynář také v době páchání trestné činnosti (i posléze) dával Balákovi poměrně vysoké odměny. V únoru 2016 proběhla první schůzka ohledně zmanipulované zakázky a v březnu, červnu, září a prosinci téhož roku dostal šéf Lánské obory odměny po 60 tisících korun, tedy téměř čtvrt milionu za rok. Jeho standardní plat činí 67 tisíc korun.
Balák spolupracoval při ovlivňování zakázky na rekultivaci Lánské obory s Liborem Tkadlecem, zaměstnancem firmy Energie – stavební a báňská (ESB). Právě ESB byla předem vybraná jako společnost, která zakázku zrealizuje.
Milost pro Baláka je na jedné stránce a bez zdůvodnění. Datum je dopsáno ručně
Balák Tkadlece na schůzkách se zpracovatelem dokumentace opakovaně představoval jako osobu pověřenou jednat za LSL. Zároveň skrz Tkadlece poskytoval informace o výběrovém řízení tak, aby ESB byla ve výhodě. Celková cena zakázky byla kolem 200 milionů korun a protiprávní prospěch z ní by byl téměř devět milionů korun. K tomu ale nedošlo, protože policie zahájila trestní stíhání.
Lány jako „ochranné pásmo“ proti odposlechům
Podle rozsudku se Balák s Tkadlecem scházeli v Lánech, aby unikli případným odposlechům.
Tkadlec totiž podle povolených odposlechů uvedl, že když si chce s Balákem něco říci, musí za ním jet do „ochranného pásma“, čímž zamýšlel právě Lánskou oboru. Podle soudu Tkadlec jezdil za Balákem řešit zakázku mimo prostory možných odposlechů, „čímž jen podtrhl, že všichni velice dobře věděli, že jednají nezákonně“.
Odposlechy nemohly být v Lánech nasazeny kvůli tomu, že se jedná o oblast s omezeným přístupem a v čele LSL stojí právě Balák.
Zemanova milost může ohrozit důvěru lidí v právní stát, připustil Blažek
Z rozsudku také vyplývá, že Balák měl v plánu rozdělit zakázku na menší části, aby se vyhnul kontrole „Chtěl se vyhnout kontrole zakázky, což je rovněž příznačné pro jeho postavení obžalovaného. Dopředu věděl o tom, kdo udělá projekt a o kolik peněz půjde, přitom to právě mělo být teprve stanovováno,“ uvádí rozsudek.
Nelze přeceňovat bezúhonnost
Soud uložil Balákovi trest odnětí svobody na tři roky, peněžitý trest ve výši 1 800 000 korun a zákaz činnosti na čtyři roky. Od trestů byl však na konci března omilostněn prezidentem.
Zeman milost neodůvodnil písemně (jak vyplývá ze zjištění iRozhlasu), ale dle jeho vyjádření milost udělil proto, že nevznikla škoda a Balák je bezúhonný.
Právě bezúhonnost uvádí sám soud jako jednu ze dvou polehčujících okolností. Přitom výčet těch přitěžujících je daleko delší.
Mohl by začít vypovídat, vysvětluje si milost pro Baláka žalobce
„Přílišnou shovívavost, k níž by mohlo vést jen nepatřičné přecenění dosavadní trestné bezúhonnosti obžalovaného, za těchto okolností není možno od soudu očekávat,“ říká rozsudek.
„Naopak soud považuje pracovní, morální a kriminální selhání obžalovaného za výrazně převyšující obvyklé případy, s nimiž nynější kauza příliš srovnatelná není,“ dodává.
Dlužno dodat, že Balákova trestná činnost byla dle soudu závažnější než Tkadlecova. Ten ale milost nedostal.
Šef lánské obory nyní čelí další obžalobě kvůli těžbě kamene v Lánech. V případu opět figuruje firma ESB.