Soud sepsul veterinární správu, že zakázala firmě vyrábět psí pamlsky z paroží

Podle předsedy senátu Lukáše Pišvejce je rozhodnutí veterinářů nezákonné, a proto jej soud také zrušil. „Těžištěm jejich argumentace bylo tvrzení, že u nalezeného paroží nelze vyloučit, že pochází ze zvířete vykazujícího příznaky onemocnění přenosného na člověka nebo zvířata. Ovšem aby zde existovala tato potenciální hrozba, je zároveň třeba, aby se taková nemoc šířila parožím, jakožto produktem, o jehož zpracování žalobkyně požádala,“ uvedl Pišvejc.

Podle soudu tak bude ze strany správního orgánu nezbytné zkoumat případnou existenci nemocí prostřednictvím shozeného paroží. „Žalobkyně sama opakovaně upozornila na to, že produkt, jehož zpracování se domáhá, nepředstavuje pro konzumenty žádné zdravotní riziko. Ve prospěch tohoto tvrzení dokládá i odborné vyjádření,“ stojí dále v odůvodnění rozsudku.

Podle soudu tak neobstojí reakce veterinární správy, která jen v obecné rovině zpochybňuje závěry předloženého vyjádření a odbornost jeho autorů, aniž by jasně vymezila, jaké konkrétní nemoci mohou být šířeny skrze shozené paroží.

„Pokud by určitá nemoc přenosná na člověka či zvíře z paroží reálně existovala, pak povolení pro zpracování paroží není možné vydat, neboť by bylo nutné provést zdravotní prohlídku zvěře, z níž paroží pochází. To u volně žijící zvěře prakticky nelze,“ doplnil Pišvejc.

Soud tak uzavřel, že veterináři musí nejdříve učinit jasné závěry o existenci či neexistenci nemocí přenosných parožím a podepřít je důkazy.

Firma mimo jiného argumentovala tím, že shozené paroží je suchý a tvrdý materiál, který je podstatně odolnější nákazám a zkáze. „Prostřednictvím paroží volně žijící zvěře není znám žádný případ přenosu nákazy chorobou přenosnou na člověka nebo zvíře. Není proto důvodu, aby nemohlo sloužit k výrobě krmiv,“ uvádí společnost v žalobě s tím, že výroba žvýkacích pamlsků pro psy z tohoto materiálu existuje v celé řadě zemí Evropské unie.