Článek
Narozdíl od svých dřívějších rozhodnutí soud tentokrát dal za pravdu magistrátu, že je třeba posuzovat skutečný účel nahlášeného shromáždění. V předchozích verdiktech soud tvrdil, že město nemůže rozhodovat o tom, zda je účel skutečný či fiktivní.
Soudkyně Eva Pechová navíc konstatovala, že se magistrátu podařilo dokázat spojení organizátorů Erika Sedláčka a Patrika Vondráka s neonacismem, hnutím Národní odpor i se zahraničními extremistickými hnutími. Skutečný účel pochodu podle ní vede k nenávisti a nesnášenlivosti z důvodu rasy a náboženství.
Podle soudu mohou radikálové podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). "Kasační stížnost nemá odkladný účinek a nevěřím, že by byl NSS schopen takovou stížnost projednat v nejbližších 24 hodinách," řekl náměstek primátora Rudolf Blažek.
Rozhodnutí soudu ocenil, potvrdil ale, že město bude pokračovat v přípravě novely shromažďovacího zákona, kterou chce předložit Parlamentu začátkem příštího roku.
Tentokrát měl pochod vést z Hradčan na Staré Město
Radikálové chtěli, aby soud zrušil zákazy průvodů z Tychonovy ulice na Hradčanské náměstí a z Karlovy ulice přes Mariánské a Malé náměstí na Anenské náměstí.
Původně chtěli pravicoví extremisté pochodovat někdejší židovskou čtvrtí. Magistrát shromáždění zakázal, soud jeho verdikt zrušil. Úřad nakonec uvedl, že ohlášení do ulic židovské čtvrti bylo neplatné, což potvrdil i NSS.
Mladí národní demokraté to zpochybňuje. Je připraveno zvolit náhradní trasu. Pokládá se ale za jediného právoplatného ohlašovatele průvodu někdejším Židovským Městem. Do ulic někdejší židovské čtvrti a do jejich okolí je však už oznámeno několik shromáždění proti neonacismu. Hrozí násilné konflikty.
Sdružení předpokládá, že ve čtvrtek zveřejní na internetu místo a čas plánovaného pochodu.
Policie bude ve střehu na hraničních přechodech na západě Čech
Policie se zároveň připravuje na možný nápor cizinců sympatizujících na hraničních přechodech v západních Čechách, kteří hodlají přijet do Prahy právě v souvislosti se sobotním pochodem.
"Zaměříme se na lidi, u nich bude podle cíle cesty, dopravního prostředku a věcí zřejmé, že se chtějí srazu extrémistů účastnit a páchat trestnou činnost nebo jinak narušovat veřejný pořádek," uvedla Helena Fajrajzlová z oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Plzni.
Pochod extremistů Prahou
27. srpna - Mladí národní demokraté ohlásili magistrátu na 10. listopadu, v den výročí Křišťálové noci, pochod bývalou židovskou čtvrtí v Praze. Ohlášeným účelem pochodu byl "protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku".
4. října - Magistrát pochod zakázal. Úřad nemohl přijmout ani změnu termínu. Oznámení o průvodu po stejné trase podala již dříve Židovská liberální unie, a to na všechny dny od 5. října do konce roku.
19. října - Městský soud v Praze zrušil magistrátní zákaz pochodu, a to kvůli procesním chybám.
26. října - Oznámení pochodu je podle magistrátu neplatné. Úředníci zjistili, že sdružení Mladí národní demokraté v den podání právně neexistovalo. Sdružení je rozhodnuto demonstraci uskutečnit bez ohledu na veškeré tlaky a represe.
29. října - Radikálové ohlásili osm nových tras průvodů v různých částech Prahy. Magistrát je následující den zakázal.
2. listopadu - Radikálové nesmějí pochodovat přes Hradčany. Městský soud jejich žalobu odmítl pro formální nedostatky.
5. listopadu - Nejvyšší správní soud konstatoval, že srpnové ohlášení Mladých národních demokratů bylo neplatné.
8. listopadu - Městský soud zamítl další dvě žaloby extremistů. Nadále tak platí magistrátní zákaz jejich průvodů z Tychonovy ulice na Hradčanské náměstí a z Karlovy ulice přes Mariánské a Malé náměstí na Anenské náměstí.