Článek
Prezidentovi právníci sice o odkladný účinek požádali, jejich návrh ale podle NSS postrádal dostatečně konkrétní tvrzení o případné újmě. Za těchto okolností soud podle usnesení nemohl odkladný účinek přiznat.
Kasační stížnost je mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí a odkladný účinek nemá.
Komu vznikne větší újma
NSS jej může přiznat, jestliže výkon nebo jiné právní následky rozsudku by znamenaly pro pisatele stížnosti nepoměrně větší újmu, než jaká odkladem může vzniknout někomu jinému. Hrad ale soudu neprokázal, jaká újma by odkladem rozhodnutí komu vznikla.
"Není úkolem ani oprávněním soudu za účastníka dohledávat či domýšlet konkrétní okolnosti a důvody, které by měly svědčit jeho požadavku vznesenému v návrhu na přiznání odkladného účinku. Naopak, takový postup je správním soudům zapovězen," uvedla soudkyně Lenka Kaniová.
Městský soud v Praze v dubnu rozhodl, že Zeman musí znovu rozhodnout o jmenování profesorů Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala. prezident je jmenovat odmítl, ač to vysoké školy navrhly. Podle soudu prezidentovi ani žádnému jinému orgánu výkonné moci nepřísluší posuzovat, kdo splňuje a nesplňuje podmínky pro jmenování profesorem. To je záležitost vysokých škol.
Prezident: Žádný orgán mě nemůže volat k odpovědnosti
Zeman při zdůvodnění nejmenování v případě Fajta poukázal na jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala kritizoval kontakty s komunistickou Státní bezpečností.
U soudu tvrdil, že jej žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnost. Soud však tento výklad ústavy vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti.