Hlavní obsah

Soud kvůli amnestii zastavil stíhání Pitra, Provoda i Srby

Právo, ČTK, har
Praha
Aktualizováno

Městský soud v Praze kvůli amnestii zastavil trestní stíhání podnikatele Tomáše Pitra a Miroslava Provoda v kauze daňových deliktů z roku 1994. A stejné rozhodnutí padlo i v případu někdejšího generálního sekretáře ministerstva zahraničních věcí Karla Srby a dalších dvou lidí, kteří čelí obžalobě kvůli údajně nevýhodnému pronájmu Českého domu v Moskvě. Právo o zastavených stíháních informoval místopředseda městského soudu Libor Vávra.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Tomáš Pitr u soudu

Článek

Soud se chtěl původně skutky Pitra a Provoda znovu zabývat tento čtvrtek. „Hlavní líčení jsme odvolali s ohledem na vyhlášenou amnestii. A minulý týden jsme konali neveřejné zasedání, v němž jsme rozhodli o zastavení trestního stíhání s odkazem na článek II amnestijního rozhodnutí prezidenta republiky,“ sdělil ve středu Právu Tomáš Durdík, předseda prvoinstančního senátu, který měl kauzu na starosti.

V současnosti se podle něho vyhotovuje písemná verze usnesení. Soud podle Durdíka postupoval podle článku amnestie, podle něhož mají být zastavena všechna trestní stíhání starší osmi let se sazbou do deseti let.

Pitr byl v minulosti pravomocně odsouzen k tříletému nepodmíněnému trestu za vyvedení akcií Setuzy a Milo Surováren ze společnosti Agrocredit a jeden daňový únik. Toho se amnestie netýká. Podnikatel byl již loni podmíněně propuštěn na svobodu.

V kauze, v níž soud rozhodl o zastavení stíhání, viní obžaloba Pitra s Provodem z toho, že prostřednictvím fiktivních faktur za reklamní a zprostředkovatelskou činnost připravili stát na daních o asi 23,5 miliónu korun. Oba byli původně již v roce 2006 odsouzeni k pětiletým trestům vězení, kvůli krácení daní s nimi soud potrestal i další tři muže.

Pitr s Provodem, kteří trvali na své nevině, se v dalších letech opakovaně domáhali obnovy procesu. Na konci listopadu 2011 pak soud skutečně v jejich případě výrok o vině zrušil - u Pitra částečně a u Provoda v plném rozsahu. Loni v červnu je pak v obnoveném řízení obžaloby zprostil.

Konstatoval, že v roce 1994 sice skutečně uzavřeli fiktivní smlouvy na reklamní kampaně, ale nepodařilo se prokázat, že by na jejich základě požadovali vrácení DPH. Dopustili se tak prý jen přípravy trestného činu krácení daně, která už ovšem podle nového trestního zákoníku není trestná. Osvobozující verdikt pak zrušil odvolací Vrchní soud v Praze a případ vrátil k novému projednání. Následovala však amnestie.

V kauze Český dům podány stížnosti

V kauze Český dům, v níž údajně státu vznikla škoda přes 26 miliónů korun, nemusí jít o úplný konec. Státní zástupce i ministerstvo zahraničí si již totiž proti rozhodnutí o zastavení stíhání Karla Srby, exšéfa společnosti Hotel Český dům Stanislava Breie a někdejšího hlavního účetního Českého domu v Moskvě Miroslava Karla podali podle Vávry stížnost. Obžaloba trojici viní ze zneužívání informací v obchodním styku a z porušování povinnosti při správě cizího majetku.

Foto: Milan Malíček, Právo

Exkorta přivádí Karla Srbu.

Brei s Karlem podle spisu založili v červenci 2000 společnost Hotel Český dům. Brei se v ní stal předsedou představenstva a Karel šéfem dozorčí rady, přestože jako zaměstnanci ministerstva prý nesměli působit v řídících orgánech soukromých společností. Následně údajně připravili servisní smlouvu ke škodě státu. Breiova firma podle ní měla ročně odvádět nájemné 28 miliónů, podle žalobců však měla být částka o 26 miliónů vyšší.

Srbu obžaloba viní z toho, že smlouvu nechal projednat v kolegiu ministra a umožnil, aby byla uzavřena v podobě, kterou navrhli Brei s Karlem. Údajně v rozporu s předpisy i svými pravomocemi.

Srba byl v minulosti odsouzen za přípravu vraždy novinářky k 12 letům vězení, v září 2010 byl podmíněně propuštěn na svobodu. S dalšími lidmi rovněž čelil obžalobě z více než třináctimiliónového podvodu na státu při rekonstrukci zámku Štiřín. V této kauze padl pravomocný osvobozující verdikt v roce 2010.

Související témata:

Výběr článků

Načítám