Článek
Česká televize nepožadovala žádné finanční zadostiučinění, ale patřičnou omluvu v jednom z pořadů Jaromíra Soukupa po čtyři týdny po sobě, omluvu na webu televize Barrandov (kde jsou pořady k vidění) a omluvné dopisy České televizi a Radě České televize. A soudkyně Irena Karpíšková dala ČT v plném rozsahu za pravdu.
„Vytýkané jednání nelze již označit za věcnou kritiku, ale za dehonestující tvrzení,“ uvedla Karpíšková. „Většina výroků pana Soukupa byla na hraně. Byly to vždycky výroky, které manipulativním způsobem zkreslovaly skutečnost,“ podotkla soudkyně. Podle ní nešlo o žádnou fér kritiku ČT.
„Všechno se dá říct tak, aby to bylo řečeno kultivovaným nebo vhodným způsobem. Kritika každého veřejnoprávního subjektu je zdravá, ale musí se dělat způsobem, který není dryáčnický, dehonestující,“ dodala Karpíšková.
Česká televize podala žalobu kvůli Soukupovým výrokům v jeho pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa vysílaném loni v jeho televizi Barrandov. Česká televize se podle své právní zástupkyně Markéty Havlové musí proti nim bránit, protože požívá dobré pověsti a je provozovatelem vysílání ze zákona.
Šlo například o Soukupův výrok, že „Česká televize nepodléhá vůbec žádné kontrole toho, jak efektivně nakládá s šesti miliardami korun, které od nás vybere“. To Česká televize odmítá. „Při prostém přečtení zákona o televizi je vidět, jak je kontrolována. Každoročně jsou sestavovány zprávy o hospodaření ČT, veškeré finanční toky ČT musí být zveřejněny na webu,“ uvedla Havlová.
„Faktický základ”
Mezi další výroky patří Soukupovo tvrzení, že „každý měsíc chodí z vašeho účtu 135 korun do instituce, která na vás úplně kašle“, že „v televizi je dost darebáků a podvodníků“, případně, že Česká televize je „pohrobek socialismu“.
„Takové výroky jsou nepravdivé, manipulativní a zkreslené,“ prohlásila Havlová. Soukup podle ní loni každý týden od února do června televizi očerňoval masívní kampaní. Soukup také tvrdil, že v ČT pracuje „jen pár poctivých a slušných lidí“, s tím, že ho štve, že jsou v menšině.
„Na tom tvrzení není ani zrnko pravdy. Nikdy nebylo prokázáno, že by v ČT pracovalo jen málo poctivých a slušných lidí,“ reagovala Havlová. Podle ní si navíc Soukup plete různé pojmy, jako například reklama/product placement nebo příjmy/výdaje.
Právní zástupkyně Barrandova Zuzana Ottová kontrovala tím, že jednotlivé výroky jsou zcela vytržené z kontextu daného pořadu a „jsou zakládány na faktickém základě“.
„Pouze zopakoval to, co bylo veřejně dostupné, jak z různých powerpointových prezentací, diskusí či článků z médií,“ prohlásila Ottová. Soukup podle ní má svobodu projevu a ze strany ČT dochází k omezování svobody jeho projevu. „Je namístě veřejná diskuse, kterou se Soukup snaží podnítit,“ pokračovala Ottová.
Česká televize podle Barrandova má jako osoba veřejného zájmu snášet vyšší míru kritiky a bránit se vůči ní mimoprávními zdroji. „Může své názory zveřejňovat v médiích, může reagovat jinak než podáním občanskoprávní žaloby,“ uzavřela Ottová.
Problematické výroky Jaromíra Soukupa
Na Soukupa ČT podala také trestní oznámení kvůli jeho vulgárním výrokům na adresu jejího pořadu Newsroom a redaktorů Nory Fridrichové nebo Luboše Rosího. „Luboši Rosí, ty blbe, ty kluku jeden ušatej, tohle je pro tebe sólokapr jako kráva. Kreténe. Sólokráva,” nechal se například slyšet Soukup.
Ten na podání trestního oznámení reagoval tím, že jde z jeho strany o „legraci a satiru“ a Česká televize se pokouší cenzurovat české mediální prostředí.
Koncem letošního ledna pak Soukup podal trestní oznámení naopak na Českou televizi kvůli údajně lživým informacím ohledně finančních výsledků jeho podnikání.
Soukup se potýká s věrohodností svých informací na více frontách. Proti jeho výrokům se v minulosti ohradil například Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkoprávních, Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo nedávno reklamní společnost JCDecaux v kauze reklamních ploch na Praze 1.
Reklamní společnosti dal Obvodní soud pro Prahu 1 předběžným rozhodnutím za pravdu, a Soukup tak nesmí vysílat informace o této společnosti, které JCDecaux považuje za nepravdivé. Po Soukupovi žádá společnost 100 milionů odškodné.
Podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Soukup v uplynulých pěti letech porušil sedmnáctkrát zákon. Šlo například o Soukupův pseudozpravodajský pořad Moje zprávy nebo o neobjektivní a nevyvážené politické debaty.
