Hlavní obsah

Soud: Ekologové mají právo na informace o Temelínu

Právo, Petr Pokorný
BRNO

Nejvyšší správní soud v Brně potvrdil právo ekologických sdružení na informace o jihočeské jaderné elektrárně Temelín, které nepodléhají režimu obchodního tajemství či utajovaných skutečností. Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) podle soudu ve třech případech pochybil při výkladu zákona o svobodném přístupu k informacím.

Foto: Karel Šimr

Poutník Petr Hirsch

Článek

"SÚJB na žádosti o informace v zákonem stanovených lhůtách vůbec nereagoval. Stejně postupovala i jeho předsedkyně ohledně odvolání proti nečinnosti úřadu. Teprve s dlouhým zpožděním úřad vydával rozhodnutí o odepření informací. Šlo přitom o obecné informace o dopadech a rizicích provozu elektrárny na její okolí," uvedl na středeční tiskové konferenci v Českých Budějovicích právní zástupce ekologických sdružení František Korbel.

Na soud se obrátily v různých věcech tři jihočeská ekologická sdružení - Calla, Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí a sdružení V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín. "Nejvyšší správní soud nyní konstatoval, že ve všech případech byl porušen zákon o svobodném přístupu k informacím a žalobách všech sdružení vyhověl. Podle názoru soudu jsou tři napadená rozhodnutí předsedkyně SÚJB nezákonná a porušují práva žalobců na včasné informace o elektrárně Temelín," prohlásil Korbel.

SÚJB se brání

Proti jeho výrokům o porušení zákona ze strany SÚJB se ohradil jeho mluvčí Pavel Pittermann. "Ani jeden z rozsudků neříká, že bychom porušili zákon. V podstatě z toho pro nás nevyplývá nic jiného, než že ten spor se posunuje do původní roviny. Na otázky, které dali, jsme už odpověděli," řekl Pittermann a poznamenal, že úřad dal informace ekologům v okamžiku, kdy dostal rozsudky. V jednom případě však úřad informace odepřel, protože je ze zákona poskytovat nemůže.

Podle předsedkyně SÚJB Dany Drábové problém způsobil dosud neexistující právně závazný výklad zákona o svobodném přístupu k informacím. "Kvůli tomu došlo k procesnímu pochybení. Nyní už výklad existuje, takže se podle něho budeme řídit," sdělila Právu Drábová..

SÚJB přitom v mnoha případech žádostem ekologů v patřičných lhůtách vyhověl. Komplikace ovšem nastaly třeba v případě sdružení V havarijní zóně JETE, které úřadu najednou zaslalo 120 otázek. Na odpovědi má přitom SÚJB jen patnáct dní. "Věcnou stránkou sporu se soud nezabýval," poznamenala v této souvislosti Drábová. Představitelka sdružení Jihočeské matky Dana Kuchtová potvrdila, že v případě matek SÚJB lhůty vždy dodržel.

Žaloby ve Štrasburku

Žaloby, jimiž se zabýval Nejvyšší správní soud, nejsou ojedinělými právními kroky ekologických sdružení ve vztahu k Temelínu. Sdružení Jihočeské matky zaslalo v závěru loňského roku Mezinárodnímu soudu pro lidská práva ve Štrasburku hned dvě stížnosti. První se týká utajování informací o bezpečnosti Temelína, druhá pak vyloučení sdružení z rozhodovacího řízení o povolení stavby elektrárny. Další stížnost podalo k soudu do Štrasburku také sdružení V havarijní zóně JETE. O žádné z nich soud dosud nerozhodl.

Výběr článků

Načítám