Článek
Ošťádal spolu s univerzitou, kde působí, poukazoval nejprve na nečinnost prezidenta. Ta podle žaloby spočívala v tom, že prezident nepodepsal Ošťádalův jmenovací dekret. Zdůvodnil to tehdy fyzikovými kontakty s komunistickou Státní bezpečností.
Městský soud v Praze dospěl k závěru, že ke dni jeho rozhodování už prezidentova nečinnost netrvala. Přerušení nečinnosti spatřoval soud v Zemanově dopisu ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). V dopise prezident uvedl, že Ošťádala nejmenuje, což lze podle městského soudu pokládat za jistou formu rozhodnutí.
Následnou žalobu směřující právě proti tomuto rozhodnutí, nikoliv už proti prezidentově nečinnosti, označil městský soud za opožděnou. NSS ve čtvrtek toto rozhodnutí zrušil a věc mu vrací k dalšímu řízení.
Společně s Ošťádalem Zeman nejmenoval další dva navržené docenty, ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické.
Kunsthistoriku Fajtovi vyčítal prezident údajnou snahu o dohodu s bankou, aby část jejího sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtově ředitelskému platu. Fajt označil prezidentovy argumenty za nepravdivé a manipulativní a rovněž se bránil žalobou.