Hlavní obsah

Součková chce mluvit o kauze Diag Human

Novinky, Václav Pergl
PRAHA

Ministryně zdravotnictví Marie Součková požádala soud o zproštění mlčenlivosti v kauze Diag Human - firmy, která za ušlý zisk z nepodařeného obchodu s krevní plazmou požaduje od státu údajně 4 až 6 miliard korun.

Foto: Josef Zajíc

Výstup do 4. podlaží cvičné věže. Ilustrační snímek 2010

Článek

"Ctím odpovědnost za práva občanů a chci do této záležitosti vnést jasno. Proto jsem se rozhodla obrátit na soud ve věci zproštění závazku mlčenlivosti," řekla Právu.

Jak jsme již uvedli, firmě stát vyplatil 326 miliónů korun za to, že se o ní před deseti lety vyjádřil nepříznivě tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar. Firma měla zájem o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic, z obchodu však sešlo. Za ušlý zisk a úroky nyní podle některých zdrojů chce čtyři až šest miliard.

Součková na mimořádné čtvrteční tiskové konferenci opakovala, že vláda je vázána mlčenlivostí. Uvedla, že "hříchy" vznikly v roce 1992 a "stvrzeny" byly o čtyři roky později.

V té době ministerstvo zdravotnictví řídil Martin Bojar (OF) a pak i Petr Lom (ODS), v roce 1996 stál v jeho čele Jan Stráský (ODS). Ten Právu řekl, že "si nic nepamatuje".

Stráský podepsal rozhodčí doložku

Celý případ popsal v nedělní televizní Sedmičce místopředseda vlády Pavel Rychetský. Mimo jiné řekl, že "v roce 1992 ministr Bojar v dopise, který byl reakcí na stížnosti účastníků veřejného řízení v soutěži o firmu, která by zpracovávala krevní plazmu, označil firmu Conneco přejmenovanou na Diag Human, za podezřelou, podivnou, prostě termínem, který je způsobilý vyvolat spor o ochranu dobré pověsti a náhradu škody."

Podle něj "v roce 1995 firma zažalovala ČR u českých soudů. Bohužel v roce 1996 ministr Stráský s ní podepsal tzv. rozhodčí doložku, kterou se vyloučila pravomoc českých soudů a kauza se předala rozhodcům voleným účastníky. Rozhodčí soud v roce 1997 vydal nález, v němž konstatoval, že ČR odpovídá za škodu. Loni v červnu jsme byli odsouzeni k 326 miliónům, a to není konečná částka. To je mezitímní nález. Proti tomu jsme se odvolali. V lednu bylo naše odvolání zamítnuto. Jsme v situaci, kdy je proti nám vůči nám exekuční vykonatelný titul 326 miliónů korun."

Podle Rychetského firma "žaluje ušlý zisk, takže ta částka představuje - aspoň podle rozhodčího nálezu - první splátku. Nechci odhadovat, zda budeme ještě odsouzeni k dalším částkám. Osobně si myslím, že snahy všech ministrů vyřešit to smírně, tedy udělat nějaké narovnání, budou završeny."

Rychetský: Cesta rozhodčího soudu? Tragédie!

Za absolutně největší problém označil to, že ministr Stráský podepsal vyloučení příslušnosti českých soudů a že byla zvolena cesta rozhodčího soudu. "To je tragédie. Tam v podstatě neexistuje plná možnost odvolání," uvedl vicepremiér. ¨

Dodal, že po nálezu v roce 1997 byla uzavřena dohoda o mlčenlivosti. Na dotaz, kdo ji podepsal, Rychetský odpověděl: "Myslím, že to byl až ministr Fišer (ČSSD)." Rychetský jako právník zapochyboval, zda by takový text sám podepsal. "Je tam zvláštní ujednání, že oni promíjejí úroky a další nárůst s tím, že se o tom bude mlčet," upozornil.

Místopředsedkyně Sněmovny a ODS Miroslava Němcová v diskusi zkritizovala utajení toho, že "vláda tyhle peníze soukromé firmě nyní zaplatila". Vadilo jí, že nebyl informován například rozpočtový výbor dolní komory, který musí schvalovat jakýkoli přesun peněz mezi kapitolami státního rozpočtu. Rychetskému naopak vadilo, že žádná předchozí vláda - Pithartova ani Klausova - kauzu nezveřejnila.

Společnost usiluje o dohodu

Společnost Diag Human Právu zaslala své vyjádření. Potvrdila chronologii sporu, tak jak ji podal Rychetský. "Nechápeme však jím vyjádřený despekt vůči rozhodčímu řízení... uzavření rozhodčí smlouvy v roce 1996 společnosti Diag Human, a. s., navrhla Česká republika sama," píše se v prohlášení. Dále se v něm uvádí, že "návrh vzájemného závazku mlčenlivosti předložila Česká republika".

Společnost, jak píše, "v minulosti mnohokrát nabízela vládě ČR dohodu, která by pro státní rozpočet byla mnohem šetrnější než plné důsledky soudního či rozhodčího řízení", a dodává, že "bude i nadále usilovat nejenom o vzájemné korektní a otevřené informování veřejnosti, ale i o konečné smírné řešení celého sporu".

Výběr článků

Načítám