Článek
Neoprávněné činnosti, jak je popsána v Lex Ukrajina, byla podle Blažka vyčítána příliš široká formulace. „Byla vágní a mělo by se to zpřesnit a možná použít i lepší legislativní výrazy,“ řekl Novinkám.
Způsob, jakým je nový trestný čin popsán, kritizoval v minulosti i Nejvyšší soud. „Toto ustanovení se nám jeví jako velmi problematické s ohledem na jeho obsahové vymezení užívající poměrně abstraktních a neurčitých pojmů, pod nimiž si každý může představovat něco jiného,“ napsal ve svých připomínkách.
Rakušanův návrh na trestání lží v předvolební kampani narazil i u vládních poslanců
Nový trestný čin se v Lex Ukrajina objevil až pozměňovacím návrhem skupiny poslanců, mezi nimiž přitom nechybí ani ministři a zároveň poslanci Vít Rakušan a Pavel Blažek.
„Původní návrh byl v plánované novele trestního zákoníku, ale pak se došlo k názoru, že tento nový trestný čin je zapotřebí a nemůže se riskovat, kdyby se nestihl schválit nový trestní zákoník. Tak se to z toho vyňalo a dalo se to jako pozměňovací návrh do Lex Ukrajina,“ popsal Blažek.
Nejen opozice, ale i řada senátorů zvolených za vládní strany však nový trestný čin kritizovala. „Je to široce definovaný pojem, snadno zneužitelný,“ řekl například senátor Zdeněk Hraba (nestr. za ODS).
Předseda senátorského klubu STAN a nezávislých Jan Sobotka očekával, že novela Senátem spíše neprojde a bude vrácena Sněmovně se změnami. Jenže senátoři sice Lex Ukrajina neschválili, ale ani nezamítli a nepřijali ani žádný pozměňovací návrh, zákon proto putoval k prezidentovi ve znění schváleném poslanci.
Kdo je pro, tak je proti. Senátoři ve zmatcích hlasovali o ochraně uprchlíků z Ukrajiny
Hlava státu dostala zákon k podpisu ve čtvrtek 30. ledna. „Prezident odjel soukromě do zahraničí a tématu se bude věnovat příští týden po svém návratu,“ řekl Novinkám mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga.
Pavel nemusí zákon podepsat a může ho vrátit Sněmovně, která má pak šanci jej přehlasovat. Tím by však došlo ke zdržení, které by zkomplikovalo život téměř 400 tisícům ukrajinských uprchlíků v Česku. Ti si totiž musejí do 15. března prodloužit dočasnou ochranu, k tomu však potřebují platný zákon Lex Ukrajina VII.
Pokud prezident zákon podepíše, mohla by jeho účinnost začít ještě v únoru. Právě kvůli ukrajinským uprchlíkům totiž Rakušan prosadil, aby nabyl účinnosti „dnem následujícím po dni jeho vyhlášení“. S tím by tak začal platit také nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc.
Statisíce Ukrajinců v Česku jsou v nejistotě. Prodloužení jejich dočasné ochrany se zaseklo
Rakušan v Senátu zmínil konkrétní příklad jednání, které nyní není postižitelné a nový zákon by jej umožnil trestat. Skupina osob v Praze dokumentovala místa jako metro, obchodní domy či vánoční trhy, sledovala a fotografovala politiky a novináře včetně rodin.
„Existovaly prokazatelné informace, že tyto aktivity jsou součástí přípravy útoku, policie proti těmto osobám nemohla na základě stávající legislativy zasáhnout. Pachatelé beztrestně opustili území Česka,“ popsal Rakušan.
Ministr Blažek chce nicméně formulace zpřesnit v novele trestního zákoníku, který teprve čeká na první čtení ve Sněmovně. Pokud projde, začal by platit od 1. ledna 2026.
„V politické debatě ve Sněmovně i v Senátu se napříč spektrem objevily názory, že ta formulace není úplně nejlepší. Už v listopadu jsem proto po jednání s opozicí ve Sněmovně oznámil, že jedna z dohod, které jsme udělali, aby nebrzdily trestní zákoník, je ta, že předložím nějakou variantu, která by mohla být právně lepší,“ dodal k novému trestnému činu Blažek.
Kdo chce na kandidátku STAN, musí na ulici sbírat podpisy a nechat si vynadat
