Článek
„Materiál na Ukrajinu povezeme v rámci iniciativy Vlna solidarity, kterou jsem v minulosti spoluzakládal s kolegyněmi Bárou a Broňou při uprchlické krizi v Řecku. Ozvali se naši přátelé z Kramatorsku, že by potřebovali konkrétní věci, a my se je pokusili úspěšně sehnat mezi zlínskými dárci,“ sdělil Novinkám a Právu Jiří Linka ze Zlína, pro něhož půjde v příštím týdnu už o osmou humanitární cestu na Ukrajinu od začátku ruské invaze v únoru 2022.
Hned v prvních dnech války byl v závěru předloňského února s kamarádem Jiřím Robenkem součástí desetidodávkového humanitárního konvoje, který vyrazil ze Zlína na Ukrajinu. Od té doby absolvoval cesty nejen do bezpečnějších zón na západě či ve středu Ukrajiny, ale také do o poznání rizikovějších Dnipra, Chersonu, Mikolajeva a Oděsy.
Při těchto cestách spolupracují zlínští dobrovolníci také s neziskovou organizací Koridor UA, která pomáhá vnitřně vysídleným lidem a obětem válečného konfliktu na Ukrajině. Za poslední dva roky vybudovala rozsáhlou logistickou síť a exportovala přes tisíc tun humanitárního materiálu.
Ruská pomsta za dobytá území: Supermarket v Kosťantynivce
„Kamarád Jirka Robenek byl na Ukrajině se zlínskými skauty už před vypuknutím poslední invaze, když byl v Kramatorsku. Pomáhal dopravit i materiál pro dobrovolníky v ukrajinské armádě. Naposledy jsme přes jeho kontakty vezli ze zlínské firmy speciální medicínské batohy,“ podotkl Linka.
Žádané elektrocentrály a ledničky
Nynější dodávku zdravotnického materiálu si od zlínských dobrovolníků vyžádala ukrajinská humanitární organizace Всі Поруч (v překladu Vše blízko). „Působí v Kramatorsku a okolí jako bod nezlomnosti. Zásobují nepřetržitě lidi žijící v problematických příhraničních oblastech. Ale také vojáky,“ podotkl Linka.
Čtveřice řidičů s dvěma dodávkami přiveze materiál, který si místní organizace převezme a bude distribuovat dál. „Ale možná budou chtít zavézt konkrétní lůžka přímo do některé z nemocnic v okolí. Přizpůsobíme se, ať není potřeba je překládat,“ vysvětlil Linka.
Pomoc se sestává z věcí, které ukrajinská strana potřebuje nejvíc. „Byl jsem tam na jaře, vezl jsem tam vojenské velké stany, elektrocentrály pro polní nemocnici a obvaziště. Teď se mi opět ozvali, že by potřebovali další elektrocentrály a že je tam poptávka po lednicích,“ sdělil dobrovolník.
Aby dodávky nejely poloprázdné, oslovili dobrovolníci Krajskou nemocnici T. Bati ve Zlíně. „Darovala nám dvě desítky vyřazených mechanických nemocničních lůžek s matracemi, stolky a stojany na kapačky. Do vozů se nám teď vejde jen asi deset lůžek a nějaké skříňky. Další tedy povezeme později,“ řekl Linka.
Mechanická lůžka řešením, když nejde elektřina
„Není to poprvé, co jsme v naši nemocnici poskytli stará vyřazena lůžka pro nemocnici na Ukrajině. S Jiřím Linkou spolupracujeme delší dobu. Nyní jde o mechanická lůžka, která bychom jinak zlikvidovali. Dnes již používáme pro pacienty elektrické polohovatelné postele. Ale paradoxně na Ukrajině nyní preferují v nemocnicích právě mechanické postele, na které nemají vliv výpadky elektrického proudu,“ vysvětlila mluvčí KNTB Dana Lipovská.
Kramatorsk je průmyslovým městem v Donbasu na východě Ukrajiny. Jen čtyři desítky kilometrů od něj se východně nachází válkou zdecimovaný a nyní Rusy držený Bachmut. Humanitární zlínská mise bude do města projíždět po trase vzdálené od bojiště pouhých patnáct kilometrů. „To prostředí známe. Víme, kam jedeme. I proto mezi naším vybavením nechybějí ani balistické vesty a osobní vojenské lékárničky,“ dodal Linka.