Článek
„Jakýkoliv hluk může ptáky vyrušit a způsobit předčasné vylétnutí mláďat z hnízda. Ta by se pak stala snadnou kořistí pro predátory, neboť se už nedokáží vrátit zpět do hnízda a zahynou. Pracovníci Informační a strážní služby Národního parku Šumava tak hlídají, aby do blízkosti hnízdišť nechodili turisté a sokolí rodinky nerušili,“ informoval Právo vedoucí Informační a strážní služby Národního parku Šumava Petr Šrail.
Zdůraznil, že přesná místa, kde jsou na Šumavě hnízdiště sokola stěhovavého, který je přísně chráněn, nelze s ohledem na jejich bezpečnost a na pravidla ochrany přírody zveřejnit.
Jeden z pracovníku NPŠ upravuje hnízdiště sokolů.
V některých místech v blízkosti hnízd strážci přímo stojí a vysvětlují turistům důvody omezeného vstupu. Jinde jsou postavené informační cedule. „Museli jsme rozšířit služby a některá místa hlídáme ve dne v noci,“ zdůraznil Šrail, který má osobně zásluhu na tom, že se v jednom hnízdě na západní straně šumavského parku na jaře mláďata sokola vylíhla.
Lezecká skupina Informační a strážní služby Národního parku Šumava, jejíž je členem, v loňském roce upravila skalní plošinu ve zhruba deseti metrové výšce a umožnila zde sokolímu páru bezpečně hnízdit.
Podle Jaroslava Hrušky z Českého svazu ochránců přírody Plzeňsko byla Šumava v době krize populace sokola pravděpodobně jednou z mála oblastí, kde sokoli v Čechách přežívali. „Každý rok mapujeme se zoology z Národního parku Šumava hnízdiště sokolů. Kontroly hnízdišť se provádějí na dálku silným dalekohledem. Zoologové ptáky neruší a přitom dokážou zjistit důležitá data o průběhu hnízdění. Když jsme začínali mapovat výskyt sokola v roce 1996, hnízdily na území NP a CHKO pouze dva páry. Dnes se díky důsledné ochraně tohoto druhu na území zvýšil počet hnízdišť na sedm,“ chválí úsilí národního parku Hruška.