Článek
Předseda KSČM Miroslav Grebeníček nechce předjímat rozhodnutí strany, ale zádrhel vidí v jeho negativním postoji ke komunistům i podpis pod iniciativou Smíření 95, v níž signatáři nabádali k neprodlenému zahájení rozhovorů mezi českou vládou a politickou reprezentací sudetských Němců. "Jsem zatím skeptický," řekl.
"Očekáváme jednání vedení KSČM s vedením ČSSD i se zástupci vládní koalice. Klub zaujme stanovisko, až si vyslechne Sokola," sdělil místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.
Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf soudí, že tato nominace je "krok ze zoufalství" Špidlova týmu. "Umím si představit řadu jiných a vhodnějších kandidátů, než je Jan Sokol," prohlásil.
Foldyna: není to kandidát ČSSD
Rozpaky se netají ani lídr ČSSD v Ústeckém kraji Jaroslav Foldyna, i když považuje Sokola za vzdělaného člověka. Podle něj je tento kandidát pro členy soc. dem. "nesrozumitelný" především v souvislosti s postoji k sudetským Němcům. "Otázka je postavena: Je to kandidát ČSSD nebo kandidát poslaneckého klubu soc. dem. a vedení strany?" řekl na dotaz Práva Foldyna
Rovněž místopředseda ČSSD Petr Lachnit, který patří mezi příznivce neúspěšného prezidentského kandidáta Miloše Zemana, přiznal, že se o kandidatuře Sokola dozvěděl až z tisku a že to vnímá jako "iniciativu" vyjednávacího týmu soc. dem. "Takto bychom se překvapovat skutečně neměli," uvedl v nedělním diskusním pořadu Sedmička na TV Nova s tím, že Sokol bude muset ještě projít schvalovacím stranickým kolečkem.
K dříve pronesenému názoru prezidentského kandidáta, že odsun sudetských Němců byla " hanebnost", Lachnit prohlásil: "Nelze tento názor prezentovat jako názor ČSSD." S odkazem na tajnou volbu odmítl sdělit, zda Sokola podpoří či ne.
Sokol má šanci, tvrdí Rychetský
Vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský (ČSSD) ale soudí, že Sokol by mohl mít šanci na zvolení prezidentem. "Byl bych velmi rád, kdyby se naši zákonodárci shodli na podpoře Janu Sokolovi, protože ho považuji za opravdu velmi kvalitního člověka, který by byl důstojným nástupcem pana prezidenta (Václava) Havla," řekl podle ČTK.
V debatním pořadu Nedělní partie TV Prima vyzdvihl Rychetský vyjednávací schopnosti Sokola v době, kdy byl poslancem Federálního shromáždění, za což si vysloužil přezdívku "Anděl míru".
Vicepremiér se ale také nevyhnul kritice stranického vyjednávacího týmu, neboť podle něj o možných kandidátech jedná dříve s koaličními partnery než se soc. demokraty. "Měli jsme vygenerovat pět deset jmen, nezveřejňovat je a až po debatách v našem klubu začít jednat s koaličními partnery. Opačný postup nemohl vést k ničemu jinému než fiasku," řekl na dotaz Práva Rychetský.
Přiznal také, že sám odmítá už 8 měsíců stát se prezidentským kandidátem. Kromě toho, že vidí svou roli nadále v oblasti justice, by chtěl žít "dostatečně svobodně" a nevyhovoval by mu tudíž život s ochrankou.
Rozhovor s Janem Sokolem:
Premiér Špidla vám nabídl, abyste kandidoval na prezidenta. Za jakých podmínek do toho půjdete?
Pokud bude rozumně zajištěna podpora parlamentu. Pokud se přinejmenším poslanecké kluby vládní koalice na tom shodnou.
Ucházel byste se i o podporu komunistických zákonodárců?
Ucházel bych se pochopitelně o podporu všech poslanců a senátorů.
To znamená, že výhrady proti KSČM nemáte?
Výhrady vůči komunistické straně mám. Možná vážnější než jiní, ale poslanec je poslanec.
Jak reálně vidíte své šance? Neobáváte se, že vás takzvané Zemanovo křídlo soc. dem. bude bojkotovat?
A záleží na tom, co si myslím? Nejsem politik. Tuto věc beru jako určitou službu v nouzi, ve které se teď všichni společně nacházíme. Je na poslancích, zda řeknou ano nebo ne.
Pokud na nabídku kývnete, nemáte strach, že si tím ublížíte? Přece jen to zatím byla spíše fraška a mnozí z těch, co už byli ve hře, toho teď litují. Co prestiž na univerzitě?
Mně je 67, nemám žádné zvláštní ambice. Na prestiž jsem si nikdy tolik nepotrpěl a na univerzitě to moji kolegové vidí příznivě. Tady z toho nemám strach.
Co si osobně od prezidentování slibujete?
První starostí je neuříznout si ostudu po skvělém období a všem, co udělal Václav Havel. To je starost velká. Jinak je tu zahraniční oblast, kde není moc co korigovat. Druhá věc, kde není co dodat, je ohromné dílo Václava Havla na Hradě, jak změnil Pražský hrad. Z těch věcí, které by zasloužily víc pozornosti, je soudnictví, školství a věda.
Havel byl často terčem kritiky za milosti a amnestie. Jak se na ně díváte vy?
To byl zcela zástupní problém. Něco úplně jiného byla amnestie v roce 1990 a něco jiného bylo těch pár milostí, které dával každý rok. Možná že mezi nimi byla jedna nebo dvě problematické, ale z principu to rozhodně není vůbec závažná věc. Pokud si parlament myslí, že to nemá být, tak má změnit ústavu. Ale já si myslím, že pravomoc prezidenta v této věci je správná. Nejsem ale v téhle věci odborníkem, takže bych si určitě nechal poradit.
Tvrdíte, že byste se jako prezident zaměřil na školství. Co byste chtěl dělat?
Bylo by dost důležité, aby se oblast vzdělávání a školství více dostala do veřejné debaty. Aby se místo zbytečných debat o milostech víc debatovalo o tom, v jakém stavu je naše školství, co by potřebovalo.
Když jsme u školství, jaký je váš pohled na školné? Někoho by možná zajímalo, jak adept na prezidenta nahlíží na tak citlivou věc.
To jste si zrovna vybral něco, co není hlavní. Školství to nepomůže, ani ho to nezabije. Loni jsem se velmi vehementně postavil proti poslaneckému návrhu na zavedení školného, protože byl podle mého soudu špatný. Jistě mají pravdu ti, kteří říkají, že vysokoškolské vzdělání je výhoda, jakási osobní investice do budoucnosti. Pokud si veřejnost nebo politická reprezentace myslí, že by se to mělo řešit, tak se to řešit dá, a to způsobem spravedlivým.
Pořád tvrdím, že náš současný vysokoškolský systém je nespravedlivý. Že sice říká, že se za to nic neplatí, ale studenti prakticky nedostávají stipendia. Vždycky jsem se snažil, když přišla debata na školné, říct - ano, nechť je, ale pak ať slouží k tomu, aby se jím pomohlo dobrým studentům, aby si nemuseli přivydělávat při studiu.
Vy jste se hodně angažoval v česko-německém smíření. Například tvrdíte, že odsun po válce byl hanebnost, ale vracet Němcům majetek odmítáte. Jak se dnes díváte na česko-německé vztahy?
Česko-německé vztahy jsou dneska v dobrém stavu. Ale je tady jedno velké nebezpečí. Že se toho pořád mnoho lidí trochu bojí a v důsledku toho se dá česko-německý vztah zneužít k různým demagogiím. Jako se to stalo v některých volebních kampaních u nás i tam. Tomu by se mělo čelit. Je vždycky nebezpečné, když zůstanou podprahové latentní animozity a hlavně strach. Já jsem v tomto působil zcela důsledně od roku 1990. Kdykoli se tady objevila nějaká divočejší sudetská delegace, tak jsem to byl já, kdo jí musel čelit a říkat jí zcela jasně, že nějaká revize druhé světové války vůbec nepřichází v úvahu.
Aby si lidé mohli udělat obrázek o vašich názorech, zeptám se ještě na jednu aktualitu. Souhlasíte se zvažovaným útokem na Irák? Postoj Havla byl celkem jasný.
ČR není žádná velmoc, v těchto věcech nerozhoduje o tom, co bude a nebude. Pro nás je první priorita zachovat jakousi loajalitu vůči evropských zemím. Ale jak dobře víme ze zkušeností, zároveň si udržet důvěru Spojených států.
