Šok v kauze Nagyová: Soudkyně zničehonic označila odposlechy za nezákonné

Obhájci jejich nelegálnost napadali už v přípravném řízení, tedy fakticky poslední čtyři roky od policejního zátahu na Úřadu vlády. Až dosud ale státní zástupci ani soudy v jiných částech této kauzy odposlechy a záznamy z nich nikdy jako nezákonné neoznačili.

Paradoxně mezi těmi, kteří s odposlechy neměli doteď problém, byla sama soudkyně Králová, která původně řešila část případu týkající se údajného zneužití Vojenského zpravodajství. Ani tam ale odposlechy nezpochybnila.

K zásadnímu zlomu došlo v úterý v okamžiku, kdy u soudu vypovídal jako svědek někdejší ministr financí z dob vlády nyní obžalovaného Petra Nečase (ODS) a stále ještě šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Ve chvíli, kdy mu chtěli státní zástupci předestřít SMS zprávy z komunikace z období, kdy se jednalo o odchodu trojice rebelujících poslanců ODS ze Sněmovny, vznesl námitku na použitelnost odposlechů Nečasův obhájce Adam Černý.

Podle něj byly nezákonné proto, že je povolil nepříslušný soud, navíc nebyly příkazy k odposlechům řádně odůvodněné. Černý tak použil stejné argumenty jako v údajné korupční kauze někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha, kterého rovněž zastupuje.

A k překvapení všech mu soudkyně po krátké poradě dala za pravdu a námitce vyhověla. Okamžitě poté následovala otázka žalobce Rostislava Bajgera, zda tedy soud považuje odposlechy za nezákonné. A Králová reagovala jednoznačně: „Ano, jsou nezákonné.“ Při minulém jednání v této části případu přitom tytéž odposlechy Králová bez problémů připustila.

Bajger poté na dotaz Práva uvedl, že ho už postup Králové nešokoval, ale překvapený prý je. Nyní vyčká na odůvodnění rozhodnutí soudu o nezákonnosti pořízených odposlechů.

„Soudkyně to nepřipustila a k naší otázce v podstatě řekla, že podle názoru soudu jsou zřejmě nepoužitelné. Je to velmi zajímavá konstrukce. V jiných trestních věcech použitelné byly, a to včetně trestní věci kterou soudila sama paní doktorka (Králová), takže si počkáme na nějaké odůvodnění, případně na rozsudek, a budeme se tomu procesně bránit,“ uvedl po odchodu z jednací síně státní zástupce Bajger.

Na otázku Práva, zda nynější postup Králové považuje za procesní chybu, žalobce odvětil: „Samozřejmě je to nestandardní, že pokud v jiných trestních věcech, kde jsou v podstatě tytéž osoby a totéž původní trestní řízení, je to použitelné...nechápu. Překvapilo mě to,“ dodal Bajger.

V případu kromě Nečase figuruje jako obžalovaná jeho bývalá šéfka sekretariátu a nyní manželka Jana Nečasová (dříve Nagyová) a také někdejší náměstek na ministerstvu zemědělství Roman Boček. Všichni podle státních zástupců domlouvali vysoké posty ve státem řízených společnostech pro trojici poslanců ODS za to, že se vzdají mandátu.

Králová už má se svým dřívějším rozhodováním mimo jiné i v kauze Nagyová problémy. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) na ni letos podal kárnou žalobu kvůli tomu, že opakovaně nerespektovala závazné pokyny nadřízených soudů a prodloužila samotná soudní řízení o léta.

Celkem jí vytýká pět případů, mezi nimi i zmíněnou kauzu údajného zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování několika lidí, kde Králová už dvakrát zprostila hlavní aktéry včetně Jany Nečasové (Nagyové) obžaloby. Nadřízený pražský městský soud ale pokaždé verdikt zrušil a naposledy rozhodl případ Králové vzít a předat jiné soudkyni.

Jak už bylo řečeno, u soudu v úterý jako svědek vystoupil Kalousek. Právě on v roce 2012 nabídl z titulu své tehdejší funkce ministra financí dvěma ze tří rebelujících poslanců ODS vysoké posty ve společnostech patřících státu.

U hlavního líčení ale popřel, že se o nových pracovních pozicích pro Ivana Fuksu a Marka Šnajdra jednalo dřív, než oba složili poslanecké mandáty.

Fuksovi nabídl podle svých slov místo v představenstvu v Českém Aeroholdingu. Chtěli prý tehdy zachránit České aerolinie, a představenstvo aeroholdingu žádalo o rozšíření svého vedení o významného představitele státu, který by se podílel na privatizaci.

„A Fuksa měl praxi, dělal na ministerstvu financí a důvěřoval jsem mu. Lepšího člověka bych tam nenašel, proto jsem mu po vzdání se mandátu okamžitě to místo nabídl,“ podotkl Kalousek. U Šnajdra šlo o pozici předsedy dozorčí rady ve státní ropné společnosti Čepro. I ten byl podle Kalouska velmi zkušeným manažerem, v minulosti stál v čele VZP. „Měl jsem radost, že mám na tu funkci někoho tak dobrého,“ uvedl na Šnajdrovu adresu Kalousek.

Odmítl, že by funkce oběma mužům nabízel výměnou za vzdání se mandátu poslance, jak uvádí obžaloba. „Ta nabídka byla v souvislosti s tím, že najednou byli volní, a na pracovním trhu nebyli takoví odborníci,“ konstatoval Kalousek.

A dodal, že funkce oběma mužům nabídl zhruba den poté, co se mandátu skutečně vzdali. Jejich krok tehdy dopomohl Nečasově vládě prosadit a schválit ve Sněmovně daňový balíček.

Podle státního zastupitelství šlo ale o korupci, kdy domluva na rezignaci na funkci poslance údajně zajistila rebelům trafiky ve státem řízených firmách. Právě tato část případu následně v červnu 2013 po zátahu policie vedla k pádu Nečasova kabinetu.