Sociologové: S teplem klesne chuť dodržovat opatření

„Celkově více dodržují opatření lidé, kteří se bojí o svoje zdraví nebo znají někoho, kdo na nemoc zemřel. Pravidla podporují také více ti, kteří si uvědomují, jak je situace vážná,” uvedl sociolog Daniel Prokop.

„Ale i lidé, kteří opatření ideově podporují, tak pro sebe činí výjimky. Pro spoustu lidí jsou nepřehledná. Neví, co přesně platí, a nemohou tak pravidla dodržovat,” sdělil Novinkám sociolog a člen poradní skupiny při ministerstvu zdravotnictví Martin Buchtík.

Striktně se proti opatřením podle něj staví 10 procent dospělých lidí. „To je asi 850 tisíc, a to je hodně. Každý měsíc navíc přibude dalších sto tisíc, kteří z nějakých důvodů říkají, že to nemá cenu,” dodal.

Opatření bude podle něj zřejmě dodržovat stále méně Čechů. „Bude hezčí počasí, lidi budou chtít méně sedět doma,” řekl Buchtík.

Vliv na to může mít i to, že skokově narostl počet lidí, kteří nemoc prodělali, a mají tak protilátky. „Jejich ochota dodržovat opatření se také snižuje,” řekl Buchtík. A přibývat budou i naočkování.

Tím se může skupina lidí, kteří nemají chuť dodržovat pravidla, zvětšit. „Pak budeme mít například 10 procent lidí, kteří jsou naočkovaní, 10 procent lidí, kteří to bojkotují, a 15 procent lidí, kteří to prodělali. Tím se dostaneme do situace, kdy třetina lidí nemá důvod opatření dodržovat. A začne se to rozpadat,” nastínil Buchtík.

Aby lidé opatření dodržovali, měla by být podle Prokopa co nejúplnější, aby byl vidět jejich efekt. „Pokud děláme lockdown, musí se omezit i rizikové styky na pracovištích. Musí se vyžadovat home office, pravidelnější testování a uzavírání rizikových provozů. Takový lockdown jsme zatím nikdy neudělali. Ta epidemie potom tolik nebrzdí a lidé ztrácejí trpělivost s opatřeními, které je omezují ve volném čase a styku s rodinou,” řekl. Propaguje také, aby PCR testy byly zdarma.

K většímu dodržování opatření by podle něj vedlo také posílení kompenzací pro postižené podnikatele a vláda by měla také pravidelně a opakovaně vysvětlovat smysl restrikcí.

Lidem by pomohl i plán na rozvolnění. „Měl by ale obsahovat konkrétní kritéria, aby lidé věděli, na co cílíme a za jak dlouho se tam můžeme za současné situace dostat ” vysvětlil sociolog.

Na dobrovolnosti to podle Buchtíka už nechat nejde. „Stát si před rokem vybral cestu příkazů a zákazů. Takže doporučení už nebudou fungovat. Když na někoho křičíte, tak poté, co na něho začnete mluvit normálně, vás špatně uslyší,” dodal.