Sociální sítě nejsou politicky neutrální, znělo na sněmovním petičním výboru

Kromě poslanců, kteří jsou členy výboru, se veřejného slyšení zúčastnilo i několik dalších politiků a osobností veřejného života, například matematik Karel Janeček, europoslanec Jan Zahradil (ODS) či nezávislá senátorka Daniela Kovářová.

Hlavním tématem debaty bylo, zdali sociální sítě neovlivňují veřejnou debatu a politickou soutěž, jak se petenti obávají. „Nikdo nemůže zpochybňovat, že globální sítě představují hlavní fórum veřejné diskuze a staly se i hlavním politickým fórem. Otázka je, zda jsou politicky neutrální,“ uvedla na výboru poslankyně KDU-ČSL Nina Nováková, která byla zpravodajkou petice.

„Sociální sítě jako Facebook a Twitter mají naprosto monopolní tržní pozici, jejich politická moc se dá srovnat s ropným, zbrojním či farmaceutickým průmyslem. Mohou tak ovlivňovat politickou soutěž i volby. Polovina populace čerpá informace ze sociálních sítí,“ uvedl na výboru předseda SOSP Vlastimil Veselý.

„Facebook má v ČR pět milionů uživatelů, což je polovina populace, Instagram 2,5 milionu uživatelů, což je čtvrtina. Twitter jich má 400 tisíc. To jsou hlavní influenceři,“ dodal Veselý. Digitální platformy by podle něj neměly zasahovat do uživatelského obsahu, pokud uživatel neporuší zákon. „Dnes jsou ale diskriminováni uživatelé, co publikují legální a legitimní názory. Ty jim jsou mazány pod různými záminkami,“ uvedl Veselý.

Například Facebook často odstraňuje příspěvky za „porušení zásady komunity“. Většinou blokuje příspěvky s vulgárními výrazy, ale i takové, které označuje za dezinformace, a to zejména u kontroverzních témat, jako je migrace či očkování proti covidu. „V ČR probíhá nálepkování a zneužívání pojmu dezinformace na denním pořádku. Sám s tím mám velmi negativní zkušenosti, je to třeba zastavit,“ uvedl předseda petičního výboru a lídr SPD Tomio Okamura.

Petenti požadují legislativní ošetření kontroly obsahu na sociálních sítích na národní úrovni. Zákon, který by v ČR sociálním sítím zakazoval mazat příspěvky se už dříve pokoušel prosadit bývalý poslanec za ODS a Trikoloru Václav Klaus ml. před třemi lety, zákon však neprošel ani prvním čtením. Poslanci zákon odmítli s tím, že politiku globálních sociálních sítí je z pozice národního státu obtížně možné korigovat.

Jak na petičním výboru upozornila zástupkyně ministerstva průmyslu a obchodu Viola Fieberová, spory o cenzuře na sociálních sítích by mohlo vyřešit nové evropské jednotné nařízení DSA (Data Set of Approval) pro digitální platformy. To by podle Fieberové mělo především řešit bezdůvodné odstraňování příspěvků. „Toto nařízení na to myslí. Stanoví povinnost pro všechny platformy, že musí mazat pouze příspěvky, které porušují zákony. Každému uživateli by mělo přijít odůvodnění, proč byl jeho příspěvek odstraněn, s odkazem na konkrétní právní předpis,“ uvedla Fieberová.

Také analytik oddělení strategické komunikace na Úřadu vlády Dominik Presl řekl, že se domnívá, že celoevropská regulace je lepším a smysluplnějším řešením. „EU reprezentuje jednotný evropský trh a pozice EU je mnohem silnější než členského státu. Iniciativy směrem k regulaci platforem probíhají primárně na evropské úrovni. Formu zákonné povinnosti v ČR nepovažujeme za nejvhodnější,“ řekl Presl.

Petenty však nepřesvědčil. “ EU nijak nevadilo, když Twitter masově mazal statisíce příspěvků a blokoval stovky prestižních amerických intelektuálů. Teď, když (nový majitel Twitteru) Elon Musk říká, že Twitter bude dodržovat svobodu slova a mazat jen ilegální obsah, tak mu EU vyhrožuje, že Twitter zakáže,“ uvedl Veselý. „Na Twitteru fungují kanály extremistů z Islámského státu a nikdo nezvedne ani prst. Budeme si hlídat implementaci DSA, ale máme velké pochyby, zda pomůže hájit svobodu slova,“ dodal.