Článek
Vyplývá to z dokumentu, který v sobotu projednal ústřední výkonný výbor a jejž Právo získalo. Komise se rozhodla odstranit veškeré diskriminace, ať již negativní, či pozitivní. Ze stanov tak vypadnou nejen tzv. kvóty na ženy, ale i na mladé či seniory.
„Budeme mít členství jednoho typu. Bez ohledu na to, jestli je člověk žena, muž, mladý, starý. Kandidovat bude moci ten, kdo chce, nebudeme muset nikoho nutit,“ řekl Právu předseda komise pro stanovy Roman Váňa.
Zmenšit by se měl také sjezd. Zatímco v únoru se na něj chystá asi 570 delegátů, podle nových stanov by jich bylo pouze zhruba 350
Kvóty často ztěžovaly sestavování sněmovních kandidátek, například když v krajích bylo málo zájemkyň o volby. ČSSD by měla také přestat hlasovat korespondenčně. Po vzoru Pirátů chce využívat internet. Strana se také chystá významně zmenšit své vedoucí orgány.
„Návrh je kompilátem požadavků členů a následně byl projednán v krajských orgánech. Jsou v něm věci, na kterých byla shoda. Kontroverzní věci tam nejsou. Ty se použijí v případě přípravy úplně nových stanov, což nešlo za dva měsíce stihnout,“ podotkl Váňa.
„Máme shodu na odstranění velmi složitého a drahého systému korespondenčního hlasování, které nás stojí asi milión korun, a jeho nahrazení elektronickým hlasováním. Chtěli bychom ho na jednání orgánů i dálkově,“ dodal Váňa s tím, že by se významně zjednodušilo např. vnitrostranické referendum.
Levnější sjezd
Zmenšit by měla strana také počet funkcionářů ve svých orgánech. „Bylo by vedení strany, tedy předseda a místopředsedové. Potom by bylo předsednictvo strany, které by tvořilo vedení strany a zástupci všech krajů, a ÚVV, který by byl složen z předsednictva a zástupců všech okresů,“ popsal Váňa.
Zmenšit by se měl také sjezd. Zatímco v únoru se na něj chystá asi 570 delegátů, podle nových stanov by jich bylo pouze zhruba 350. Ústřední výkonný výbor by měl 115 členů, zatímco dnes jich je více než 180. „Tím, že chceme spustit elektronický systém hlasování a komunikace, tak ti lidé, kteří potom pojedou fyzicky na zasedání, budou podrobně vědět, co od svých členů dostanou za zadání,“ objasnil předseda komise.
Méně delegátů sjezdu se odrazí i v úsporách. Početný sjezd vyjde podle Váni stranickou kasu asi na šest miliónů korun, nově by mohl stát pouze půl miliónu. Partaj by pro něj mohla využívat vlastní nemovitosti a nemusela by platit za pronájem. Už nynější mimořádný sjezd ČSSD pořádá ve své budově Střelnice v Hradci Králové. Delegáti sjezdu by mandát získali na dva roky. „Sjezdy by se tak mohly velmi operativně svolávat, pokud by bylo potřeba,“ dodal Váňa.
Ve stanovách naopak zůstala čtyřletá podmínka členství pro kandidaturu do vedení. Tu přitom chtěla část soc. demokratů zrušit, aby se strana mohla otevřít i nestranickým osobnostem.
Ve stanovách naopak zůstala čtyřletá podmínka členství pro kandidaturu do vedení
O nutnosti nových stanov v tomto směru v minulosti hovořil např. pardubický hejtman Martin Netolický, který by podpořil do funkce předsedy nestranického hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka.
Ze stanov by nově měla také zmizet povinnost schvalovat kandidátní listiny do krajů a Sněmovny všemi členy ČSSD. Ti by hlasovali pouze v případě, pokud by to před primárkami schválil sjezd.
Nové stanovy se nelíbí senátorovi Jiřímu Dienstbierovi, který byl jedním z tvůrců těch starých. Odmítnutí kvót na počet žen, mladých lidí i seniorů v orgánech ČSSD kvituje, nelíbí se mu však odstoupení ČSSD od kvót na kandidátkách a od podmínky jedné ženy ve vedení. „Jejich představa, že by to mohla být už ryze mužská záležitost, to by byl krok zpět. Neodpovídá to tradicím ČSSD. Co mi vadí zásadně, je zrušení rovnoměrného zastoupení obou pohlaví na kandidátkách a také aby o kandidátních listinách nemuseli rozhodnout členové,“ řekl Právu.
Podle senátora je nemožné, aby před každými primárkami byl svoláván sjezd, který by třípětinovou většinou rozhodl, zda členská základna může hlasovat o kandidátních listinách. „Považuji to za výsměch členům. Doufám, že tento návrh nebude schválen. Všichni se ohánějí tím, že je potřeba dbát na názor členů, a potom předloží takovýto návrh stanov,“ dodal Dienstbier.
Možnost schvalovat kandidátní listiny si sami členové odsouhlasili ve vnitrostranickém referendu v roce 2014. Pro se vyjádřilo téměř 89 procent hlasujících. Pro zastoupení obou pohlaví na kandidátkách do Sněmovny a vedení krajů se v referendu tehdy vyjádřilo 52 procent hlasujících.