Článek
V případu, o němž Právo již v minulosti informovalo, šlo o spor matky se školou. Vložila se do něj sociálka, která ovšem podle zjištění nadřízených nehájila zájem dítěte, ale valná část její práce spočívala v nátlaku na matku, aby přestala trvat na tom, že dcera má právo vzdělávat se se zdravými spolužáky.
Když matka nechtěla ustoupit, sociálka dokonce podala návrh k soudu na výchovné opatření, za nímž se skrývá i umístění dítěte do ústavu. Postupem sociálky se obsáhle zaobíral brněnský magistrát, který na postupu pracovnice OSPOD nenechal nit suchou. Zpráva o metodickém doporučení, kterou má Právo k dispozici, mimo jiné konstatuje, že sociální pracovnice se ani jednou s dívkou nesetkala, aby si vyslechla její názor na věc.
OSPOD má přitom hájit zájem dítěte a podle českého právního řádu i podle mezinárodně platných předpisů má dítě právo být informováno a samo se vyjadřovat k věcem, které se ho týkají.
„Nelze akceptovat skutečnost, že za celou dobu vedení nezletilé v evidenci OSPOD se pracovnice ani jednou nepokusila se samotnou nezletilou cíleně setkat a provést s ní pohovor. Spis velmi silně ve svém souhrnu jakožto informační celek působí dojmem, že se v podstatě o nezletilou a o její skutečný stav nezajímala,“ napsala do zprávy vedoucí Oddělení sociálně právní ochrany dětí brněnského magistrátu Dáša Třetinová.
Dívka byla schopná komunikace
Sociální pracovnice si do spisu pouze zapsala: „S ohledem na opožděný vývoj nezletilá nedokáže formulovat své přání a potřeby.“ Dívka přitom docházela a stále dochází do běžné základní školy. „Umí mluvit a její lehké mentální postižení nebrání komunikaci s okolím do té míry, že by komunikace nebyla schopná,“ zdůraznila kontrola.
Magistrát nezjistil ani žádný reálný důvod, proč vůbec sociálka podávala návrh k soudu na výchovné opatření. Samotný OSPOD jako důvod ohrožení dítěte napsal, že si matka stěžuje u různých institucí.
„Je zcela neakceptovatelné, aby jako důvod ohrožení dítěte a důvod k přijetí jakýchkoli opatření, natož tak razantních, bylo toliko to, že si klient dovolil využít svých zákonných práv a bránit se zcela legálním způsobem proti institucionálním postupům, které vnímá jakožto nesprávné nebo přímo nezákonné,“ zdůraznila Třetinová.
Sám OSPOD měl přitom máslo na hlavě, špatnou práci konstatovala jak kontrola, tak i ministerstvo práce a sociálních věcí, jenž matce dokonce přiznalo i symbolické finanční odškodnění.
Ombudsmanka: Zastrašovali vás
Mnohá pochybení našla i ombudsmanka Anna Šabatová. Podle její zprávy sociálka při rozhovoru s otcem dítěte, který s dcerou nežije, pohrozila, že dítěti hrozí ústav a motivovala jej k podání návrhu na svěření dcery do jeho péče.
Ten ale zdůrazňoval, že proti péči matky nemá žádné námitky a že ta se o dceru stará, jak nejlépe umí. „Daný postup podporuje vaše tvrzení, že podáním návrhu k soudu vás chtěl OSPOD zastrašit,“ prohlásila ombudsmanka.
Matka si už kvůli návrhu sociálky musela najmout právníka se specializací na rodinné právo, což pro ni představuje finanční zátěž, protože soud ohledně návrhu není stále ukončen.
„Nemáme peníze“
„Jsem matka samoživitelka, nemáme finanční prostředky navíc a státní instituce místo pomoci se nás snaží ještě více poškodit. Na základě nesprávného postupu OSPOD stále běží opatrovnický soud a místo řešení zvýšení tak potřebného výživného, na které dcera čeká již tři roky, se řeší neoprávněný a neodůvodněný návrh OSPOD, který může vyústit odebráním dcery do ústavní výchovy,“ řekla matka, jejíž obhajobu převzala Liga lidských práv.
Ta už vypsala dárcovskou výzvu na financování sporu, přispět lze podle webové stránky darujme.cz/vyzva/1200344.
