Hlavní obsah

Sochařka na pomníku lidických dětí pracovala 20 let

Dvě desetiletí tvořila Marie Uchytilová z Kralovic na severním Plzeňsku sochy zavražděných lidických dětí. Krátce poté, co dokončila poslední postavu modelu, náhle zemřela.

Foto: Foto archiv Sylvie Klánové

Sochařka Marie Uchytilová při tvorbě pomníku lidických dětí.

Článek

Nakonec bronzový pomník stejně vznikl. „Když se na něj dívám, jako kdybych zase byla u maminky v ateliéru,“ řekla Právu její dcera Sylvia Klánová.

Někteří z dárců dokonce chtěli dílo koupit, ale to maminka zásadně odmítla
Sylvia Klánová, dcera sochařky

Právě v něm společně trávily spoustu času. „Moc ráda jsem maminku pozorovala při práci. Občas podle mě nebo mých dětí pak hotové sochy kontrolovala. Porovnávala třeba, jestli trefila správné postavení rukou nebo nohou,“ zavzpomínala paní Sylvia.

Lidice si připomínají 80 let od vyhlazení obce a vyvraždění zdejších obyvatel

Domácí

Marie Uchytilová se věnovala svému životnímu dílu od 70. let minulého století. Pracovala na vlastní pěst, zprvu dvanáct až osmnáct hodin denně. „Úplně ji to pohltilo. Znala příběhy všech lidických dětí. Když ale tvořila jejich obličeje, návštěvy většinou nepřijímala. Bylo to pro ni psychicky náročné,“ řekla Sylvia Klánová.

Sousoší má 82 postav v nadživotní velikosti. Přesně tolik lidických dětí poslali nacisté do vyhlazovacího tábora.

Foto: Foto archiv Sylvie Klánové

Přeživší lidické matky u sochy jednoho z dětí. Snímek je z roku 1992.

V tomto táboře v Chelmnu je zavraždili v plynových vozech. „Do ateliéru chodila spousta návštěv, především však přeživší lidické maminky. Moc si pomník přály,“ doplnila.

Tragédii připomínají v Praze 6 Lidické ořešáky

Domácí

Po Československu vznikaly spontánní sbírky, později se přidávali i dárci ze zahraničí. „Příspěvky přicházely z Německa, Dánska, Anglie, Japonska. Někteří z dárců dokonce chtěli dílo koupit, ale to maminka zásadně odmítla. Přísahala paní Hroníkové z Lidic, která byla na smrtelné posteli, že svou práci dotáhne. Maminka totiž nápad nosila v hlavě už od konce války,“ zdůraznila Klánová.

Rozhodnutí padlo u hrobu J. K. Tyla

V květnu 1945 slavila tehdy jednadvacetiletá Marie Uchytilová osvobození a na plzeňském náměstí potkala kamarádku. „Ta jí vyprávěla o dětských obětech. Maminka přenocovala na Mikulášském hřbitově v Plzni, jehož správcem byl dědeček. U hrobu Josefa Kajetána Tyla se rozhodla, že celému světu poví o utrpení těch nejmenších,“ sdělila.

Po mnoha letech příprav se sochařka rozhodla ztvárnit právě lidické děti. „Z Prahy, kde tou dobou bydlela, se vydala pěšky do Lidic. Před půlnocí dorazila na tamější holé pláně a rozplakala se. V představě uviděla sousoší. Vrátila se zpátky domů a hned vytvořila malý model. Jeho se pak celou dobu držela,“ doplnila.

Čtrnáctiletá Jindřiška zaplatila za účast na atentátu životem

Historie

Autorka zemřela v předvečer sametové revoluce na infarkt. Její dílo se ale podařilo díky dceři a druhému manželovi Jiřímu Václavu Hamplovi odlít do bronzu. „Sousoší promlouvá hluboko do lidských srdcí. Lidé u něj pláčou, klečí, modlí se. Přinášejí hračky, svíčky i květiny. Jsem na maminku velmi hrdá,“ uzavřela Klánová. Dcera slavné sochařky pravidelně jezdí do Lidic, takže i o víkendu se zúčastnila vzpomínkových akcí.

Výběr článků

Načítám