Článek
Váňa řekl, že sloup má platné stavební povolení, které nicméně brzy vyprší, což ho přimělo k akci. Neměl však vyřízený zábor místa, prostor tak musel do středečních 18 hodin uvést do původního stavu.
To potvrdil mluvčí magistrátu Vít Hofman. „Veškeré práce se uskutečnily načerno,” uvedl. „Prostor je nyní zapáskovaný strážníky a práce byly ukončeny,” dodal mluvčí s tím, že usnesení zastupitelů ze září 2017, které nesouhlasí se záměrem obnovy sloupu, je stále platné.
Mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková řekla, že na daném místě nevydali žádné povolení k záboru veřejného prostranství. Stejně se vyjádřil radní Prahy 1 David Skála (Praha 1 Sobě) za městskou část.
Váňa a jeho tým se tak zřejmě dopustili minimálně přestupku, protože i přes platné stavební povolení je začátek stavby nutné předem dojednat. Sochař hodlá povolení získat.
Situaci na místě řešili městští strážníci, kteří zavolali i svoje státní kolegy, protože je předpoklad, že vznikla škoda vyšší než 5000 korun.
Váňa se spolupracovníky ve středu odstranili dlažební kostky, a odhalili tím desku, která připomíná bývalé umístění sloupu. Dále chtěli odstranit vrstvu hlíny, protože v době, kdy tam sloup stál, bylo náměstí položeno zhruba o půl metru níže. Na pracích se měli údajně podílet i archeologové.
Staveniště má zhruba sedm metrů čtverečních a je oploceno.
Mariánský sloup |
---|
Ke stržení mariánského sloupu došlo 3. listopadu roku 1918, když se Pražané vraceli z protihabsburské demonstrace na Bílé hoře. Dav vedený žižkovským bohémem Frantou Sauerem tehdy barokní sloup strhnul a socha Panny Marie, dílo známého sochaře Jana Jiřího Bendla, se roztříštila. Sloup byl sice v roce 1650 postaven jako projev díků za záchranu Prahy při obléhání Švédy za třicetileté války, lidé ho ale vnímali jako symbol habsburské rekatolizace země. |