Článek
Podobnou roztržku mezi hlavou státu a ministerským předsedou přitom Česko ve své novodobé historii ještě nezažilo.
„Existuje tady právní nástroj, na jehož základě může dát premiér k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu,“ potvrdil Právu stínový ministr spravedlnosti, senátor Jiří Dienstbier.
Soud by pak měl rozhodnout, jestli prezident musí premiérovým návrhům vyhovět, pokud nejsou zákonné překážky, anebo je na libovůli hlavy státu, koho jmenuje ministrem. Podle něj ale soc. dem. stále počítá s tím, že prezident nebude porušovat ústavu.
„Předpokládáme, že je to jen ukazování svalů, a až dojde na věc, prezident se zachová ústavním způsobem,“ uvedl Dienstbier. Dodal, že drtivá většina odborníků na ústavní právo má jasno. Věta v ústavě, která říká, že prezident na návrh premiéra jmenuje členy vlády, znamená povinnost hlavy státu tak učinit.
„Věřím, že na kompetenční žalobu nebude muset dojít. Je věcí všech ústavních činitelů, aby se pokusili domluvit a fungovat v rámci svých kompetencí tak, že nebude nutné do těchto věcí zatahovat Ústavní soud,“ řekl Právu šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka.
Sobotka věří ve své jmenování
Dienstbier ale připomněl, že případná kompetenční žaloba má háček: Zeman musí nejprve jmenovat Sobotku premiérem. A to přes veškerá dosavadní vyjednávání nemusí být jasné. Kompetenční žalobu totiž mohou podávat pouze státní nebo samosprávné orgány, přičemž ministerský předseda mezi ně patří.
Sobotka ale věří, že bude jmenován. „Ze strany pana prezidenta žádné negativní signály nemám,“ řekl a dodal: „Těžko říct, koho jiného by za současné situace mohl pan prezident jmenovat. Myslím, že nikdo jiný nemá ve Sněmovně šanci sestavit vládu, než právě soc. dem.“
Šéf soc. dem. pověřený sestavováním vlády je přesvědčen, že prezident by neměl donekonečna situaci prodlužovat a premiéra by měl jmenovat. „V rámci koaličního jednání se snažíme k tomu vytvořit příhodné podmínky,“ dodal Sobotka. Zeman již dal najevo, že má zásadní problém s případným jmenováním Lubomíra Zaorálka (ČSSD) do křesla šéfa diplomacie a Martina Stropnického do čela obrany.
Podle informací Práva z blízkosti prezidenta ale Zeman je schopen nakonec skousnout Stropnického na obraně, Zaorálka však v žádném případě. A Zeman se svými ambicemi zasahovat do složení vlády nijak netají. „Pokud je to duševně příčetný prezident, tak se samozřejmě zajímá i o personální složení této vlády,“ uvedl nedávno.
Prezident se nejnověji ve své neochotě automaticky jmenovat navržené ministry opírá o stanovisko ředitele Ústavu státu a práva Jana Bárty, který za Václava Klause řídil legislativu na Hradě. „Prezident samozřejmě rozhoduje, nese odpovědnost politickou před veřejností za svoje rozhodnutí, takže nemůže být pasivním elementem. To by tam prezident vůbec nemusel ingerovat, to by mohla ústava krásně napsat, že ostatní členy vlády si jmenuje předseda vlády sám,“ řekl Bárta v ČT. Podle něho je toto jediný možný výklad ústavy.
Právníci: prezident jmenovat musí
Odborník na ústavní právo Jan Kysela sice souhlasí s Bártou v tom, že pokud má prezident pravomoc, pak je to on, kdo rozhoduje. Tam ale jejich shoda končí. „Je to předseda vlády, který si má vybírat jednotlivé členy vlády, koneckonců je to předseda vlády, který může navrhovat i jejich odvolání a prezident nemá jinou možnost než je odvolat,“ řekl Kysela.
Podle něho prezident není ten, kdo má „zkoumat, který ministr by se mu na tom místě líbil více, to je věc předsedy vlády“. Kysela soudí, že za tím je Zemanova snaha systém vzdálit od parlamentního pólu vlády.
„Buď se tomu podřídíte, ale pak se nemůžete tvářit, že žijete v parlamentním systému, protože žijete v něčem, co má charakteristiku poloprezidentského systému. Nebo se s tím nesmíříte a pak musíte na prezidenta tlačit politickými prostředky. Tedy můžete využít právní prostředky ve formě kompetenční žaloby,” soudí Kysela.
Bělobrádek: Zemanovy názory jsou užitečné
Také další expert na ústavní právo Marek Antoš tvrdí, že pokud prezidentovi navrhne již jmenovaný premiér ministry, pak je prezident musí do funkce ustavit: „Pokud tam není zákonný důvod, pro který by prezident mohl kandidáta odmítnout jmenovat. Pak by ale musel tento svůj krok zdůvodnit.“
Antoš připomněl, že dosud tento výklad uváděly všechny komentáře k ústavě, s výjimkou názoru profesora Dušana Hendrycha, který ale později připustil, že to takto nemyslel.
Šéf ANO Andrej Babiš sice původně tvrdil, že prezident má právo někoho odmítnout, ve chvíli, kdy ale Zeman začal ostřelovat jeho Stropnického, prohlásil: „Myslím si, že by měl akceptovat, co mu pan Sobotka navrhuje.“
Bělobrádek se ale po čtvrtečním setkání se Zemanem nechal slyšet, že „bezpochyby pan prezident není ten, kdo tu vládu sestavuje, ale je určitě užitečné si vyslechnout jeho názor“.