Článek
Sobotka shrnul, že jeho vystoupení před komisí bylo velice krátké, trvalo necelou hodinu. Týkalo se především toho, jaké pravomoci má vláda, aby zabránila únikům informací z takzvaných živých kauz. Zdůraznil, že záleží hlavně na práci policie a státního zastupitelství, aby nedocházelo k únikům ze spisů.
Na základě žádosti člena komise Radka Vondráčka (ANO) se pak premiér měl vyjádřit i ke svým e-mailům, které se před časem dostaly na veřejnost. V jednom z nich Sobotkovi tehdejší šéf Úřadu vlády Ivan Přikryl sdělil, že nahlížel do živého spisu vytunelované OKD. Sobotka tedy s velkou pravděpodobností odpovídal i na tyto otázky.
„E-maily, které unikly, unikly v důsledku trestné činnosti. Únik je vyšetřován na základě trestního oznámení, které jsem sám podával,“ uvedl Sobotka s tím, že věc nyní vyšetřuje policie, proto se k ní nemůže vyjádřit. Sám vyloučil, že by se uniklé e-maily nějak týkaly jeho osoby v souvislosti s nahlížením do živých spisů.
Sobotku před komisí vystřídal olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Išvan. Ten by měl vysvětlit úniky ze spisů v kauzách Bereta a Vidkun, které pod něj spadají. Kromě něj před komisi také předstoupí šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Centrála vyšetřuje kauzu Bereta týkající se vynášení informací z trestního spisu.
O této kauze mluvil novinář Marek Přibil s šéfem hnutí ANO a tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem na uniklých nahrávkách z jejich setkání. Před poslanci také budou svědčit dva bývalí policisté Stanislav Hájek a Milan Večeřa.
Ištvan: Státní zastupitelství není slabým článkem
Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan odmítl, že by státní zastupitelství bylo slabým článkem, odkud unikají informace ze spisu. Médiím to řekl v úterý v poledne krátce po svém výslechu před poslanci.
„Je to zjevný nesmysl, který pramení z neznalosti fungování opatření na státním zastupitelství. Proto jsem přivítal možnosti, jak informovat poslance o tom, jak funguje vnitřní a vnější kontrola,“ uvedl Ištvan. Je přesvědčen, že by to pro ně mohly být nové a zajímavé informace.
Členové komise se ho ptali především na to, jak státní zastupitelství vnímá úniky informací a jakým způsobem jsou vyšetřovány. Další dotaz směřoval na počet úniků, které stíhá Generální inspekce bezpečnostních sboru a zda jsou známy jejich zdroje.
Ištvan také varoval, že odposlechy jsou nebezpečné a je nutné s nimi bojovat, a proto je třeba přijmout celý soubor opatření. Například jim doporučil právní analýzu toho, jak je s informacemi nakládáno v médiích a jaká jsou práva a povinnosti novinářů.
„Taková analýza doposud chybí,“ uzavřel Ištvan.
Odstoupí předseda komise?
Fungování komise provázejí spory. Jejího předsedu Martina Plíška (TOP 09) vyzval k demisi místopředseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Tomu vadí, že prý Plíšek vynáší do médií utajované informace. „Žádám pana poslance Plíška teď a udělám to i na jednání, aby odstoupil z funkce předsedy vyšetřovací komise. Svými mediálními vystoupeními nereprezentuje komisi složenou ze zástupců všech parlamentních poslaneckých klubů,“ uvedl Vondráček.
„Když vidím pana Plíška komentovat jednání vyšetřovací komise, nestačím se divit. Opravdu chodíme na stejnou komisi? Vždyť on veřejně zkresluje informace z jednání nebo neříká pravdu,“ dodal.
Plíšek na jeho výzvu reagoval rčením, že se potrefená husa ozvala. Podle něj Vondráček nyní řeší záležitosti uvnitř hnutí, kdy narážel na žádost o vydání dvou čelných představitelů hnutí ANO Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. „Snaží se ten problém a nesmyslná obvinění házet na někoho jiného. On od začátku byl odpůrcem vytvoření vyšetřovací komise a dělal všechno pro to, aby nebyl zvolen předseda této komise,“ reagoval Plíšek.
Spor s justicí
Zároveň přetrvává spor mezi Plíškem a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO), který stále ještě nezbavil mlčenlivosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Neudělal tak ani po výzvě komise z minulého týdne. Pelikán se přitom ohrazuje tím, že Plíškova žádost neodpovídá požadavkům zákona o státním zastupitelství.
Komise prošetřuje uniklé nahrávky setkání Přibila s Babišem, na nichž se dohadovali o publikování kompromitujících materiálů. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných kauz.
Cílem sněmovního vyšetřovacího orgánu je prověřit, zda nedošlo ke zneužití informací z policejních spisů, k ovlivňování politické soutěže nebo k destabilizaci právního státu. Poslanci zasedají každé úterý a závěr mají plénu přednést 12. září.
Na příští úterý si komise pozvala vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) či bývalého šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachtu. Mezi svědky je i Bronislav Šabršula z policejního prezidia.