Článek
Podle Sobotky nejsou řešením současné krize ani povinné kvóty na přijímání uprchlíků, ani zvyšování kontrol na hranicích uvnitř schengenského prostoru. Za nutné považuje stabilizaci zemí, odkud lidé do EU utíkají, a zlepšení zabezpečení vnější hranice schengenského prostoru. „Evropa není schopná se vyrovnat s takovýmto proudem uprchlíků. Pokud bude pokračovat i v příštích měsících, může to vést ke zhroucení evropských sociálních systémů,“ řekl v úterý novinářům ve Sněmovně.
Podle Sobotky je nutné, aby fungovala vnější schengenská hranice. „Není možné, abychom měli volně otevřené hranice schengenského prostoru pro ekonomické migranty,“ dodal.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Žádné vnitřní bariéry vytvářet nechceme. Mělo by to obrovské negativní následky na vnitřní fungování Evropské unie,“ podotkl ale premiér.
Opětovně také odmítl povinné kvóty. „My budeme pomáhat na dobrovolné bázi. Nechceme, aby za nás v Bruselu rozhodovali o tom, koho vezmeme, kolik těch lidí vezmeme, kdy je vezmeme. Chceme, aby imigrační azylová politika zůstala v kompetenci jednotlivých národních států tak, jako je tomu dnes,“ řekl Sobotka.
Bělobrádek: Ročně lze přijmout tisíc lidí
Podle místopředsedy vlády a lidoveckého šéfa Pavla Bělobrádka by Česko mohlo ročně přijmout tisícovku imigrantů. „Já se domnívám, že to číslo může být ročně přes tisíc lidí. Otázkou je, jak velký tlak bude a jak ta naše kapacita bude velká,“ uvedl na tiskové konferenci.
Evropská komise ale předpokládá přesun téměř dvou tisíc uprchlíků pro Česko na základě povinných kvót, a to ze Sýrie a Eritreje.
Evropa není schopná se s takovýmto proudem uprchlíků vyrovnat
Bělobrádek zdůraznil, že musí jít o dobrovolné rozhodnutí ČR, nikoliv závazné kvóty. Česko by si podle něj mělo vybírat takové uprchlíky, kteří budou chtít sdílet hodnoty a systém života a dokážou se začlenit do společnosti.
Na téma imigrantů chtěla včera opozice bez rozdílu debatovat na právě zahájené červnové schůzi dolní komory. Marně. Koalice zformovaná do jednoho šiku diskusi na toto téma odmítla.
Debatě se ale vláda podle všeho stejně nevyhne, protože opozice vzápětí požádala o svolání mimořádné schůze. Ta se sejde ve čtvrtek. Jediným únikem od diskuse by mohlo být neschválení programu mimořádného jednání, což se ale nepředpokládá.
„Debatu jsme už vedli ve výboru pro evropské záležitosti a výbor vládu podpořil,“ uvedl premiér Sobotka na dotaz Práva, proč koalice debatu odmítla.
Podle něj je stanovisko vlády, která neodmítá pomáhat, ale která odmítá povinné kvóty pro uprchlíky, známé. Nezaznamenal prý k němu podstatné výhrady ani od většiny opozice. „Obávám se, že debata se stejně zvrhne jen k dalším útokům na přistěhovalce a šíření strachu s cílem vyždímat na uprchlické krizi politické body,“ řekl Právu Sobotka.
Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek má jiný názor. „Bohužel musím konstatovat, že poslanci vládní koalice hlasováním proti tomu, aby o tom vláda ve Sněmovně diskutovala, již poněkolikáté rezignovali na své ústavní povinnosti,“ řekl.
Miroslava Němcová ODS podotkla, že „je to nefér nejen k politické reprezentaci, ale zejména vůči občanům ČR“. Poukázala na to, že se ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) baví o problému uprchlíků s prezidentem Zemanem, ale ve Sněmovně vláda jednání odmítá.
Chovanec v úterý v Bruselu na jednání ministrů vnitra EU zopakoval, že Česko přijímá stovky lidí z Ukrajiny, poslalo 50 miliónů na zlepšování infrastruktury utečeneckých táborů v Jordánsku a chystá se přijmout skupinu Syřanů.
| Loni žádalo ČR o azyl 1156 lidí |
|---|
| Česko eviduje stovky imigrantů ročně. Většinou sem míří lidé z Ukrajiny, kteří loni tvořili skoro polovinu všech žadatelů o azyl. Celkem české úřady zaznamenali loni 1156 lidí, kteří utekli ze své země a v tuzemsku požádali o azyl. Letos jich je už přes pět set. |
| Druhou nejpočetnější skupinou žadatelů byli v uplynulém roce Syřané. Ministerstvo vnitra jich eviduje 106, přičemž azyl nakonec dostalo sedm desítek z nich. Dále žádají o azyl Vietnamci, Rusové nebo Kubánci. Loni jich uspělo celkem 376. |
| Pro většinu těchto žadatelů je ČR cílovou zemí, jen zhruba desetina z nich ji bere jako tranzitní – a pokračuje dál. Nejčastěji do Německa za zbytkem rodiny nebo do Maďarska. |
| Imigranti, s nimiž má nyní největší problémy Itálie, Řecko či Rakousko, však za cílovou zemi považují spíš Německo a Francii. |
Obava z první větší vlny
Opozice ve snaze debatovat o uprchlících argumentuje, že už v únoru Sněmovna přijala usnesení, kterým vládu žádá o pravidelné informace o imigraci. Poslanci hnutí Úsvit navíc tvrdí, že by rádi slyšeli informaci ministra vnitra o tom, jak bude zajištěna kontrola na hranicích, která by měla být posílena.
„Pokud česká vláda teď neposiluje skokově kontrolu státních hranic, tak bohužel tragicky selhává,“ uvedl Martin Lank. Evropa podle něj čelí pravděpodobně největšímu bezpečnostnímu ohrožení ve své historii a je jen otázkou času, kdy se dotkne i českých hranic.
Šéf klubu Úsvitu Marek Černoch varoval na základě informací z výboru pro evropské záležitosti před první větší skupinou imigrantů, která by prý mohla v nejbližší době přejít do Česka.
Pro zpřísnění imigračních zákonů a referendum za vystoupení Česka z EU se včera vyslovili Tomio Okamura a Radim Fiala, zakládající členové nové strany Svoboda a přímá demokracie (SPD). „Žádné sociální zajištění ilegálním imigrantům,“ řekl Fiala.
