Snítilý vědomě spolupracoval s kontrarozvědkou, potvrdil archiv

„Na základě vašeho dotazu vám sděluji, že k uvedené osobě se podařilo dohledat pouze evidenční záznamy v registračním protokolu a v pomocných registračních protokolech,“ napsal v oficiálním stanovisku Pulec.

Na telefonický dotaz Práva, co to přesně znamená, Pulec odpověděl, že Snítilý skutečně „je veden pod krycím jménem jako osoba vědomě spolupracující s VKR“.

Snítilý je v současnosti nepřetržitě střežen ochrankou.

Na žádost redaktora Práva o poskytnutí kopie svazku týkajícího se Snítilého však zástupce ABS reagoval tvrzením, že svazek už v archívech není. Byl prý skartován v rámci platných nařízení již před mnoha lety.

Podle kopie dokumentu, který má Právo k dispozici, měl být svazek zničen 17. května 1978. „To datum by odpovídalo informacím z registračního protokolu,“ uvedl Pulec.

Právo má přitom k dispozici kopii dokumentu, který s největší pravděpodobností pochází přímo ze svazku poslance a je tedy pravděpodobné, že kopie Snítilého svazku stále existuje.

Již před týdnem to navíc Právu potvrdil i nejmenovaný zdroj, který do ní měl možnost nahlédnout. Nejde však o člověka ze státní správy, ABS či z Ústavu pro studium totalitních režimů a ani původní informace Práva o Snítilého minulosti nepochází od těchto institucí.

Sám poslanec, který byl minulý týden kvůli svému hlasu pro Václava Klause při prezidentských volbách vyloučen z poslaneckého klubu ČSSD, přitom sliboval, že se k informacím Práva veřejně vyjádří. Hovořil o tom, že tak učiní nejpozději do čtvrtka minulého týdne. Ovšem kde nic tu nic.

Snítilý pouze prohlásil, že požádá ministerstvo vnitra o nové lustrační osvědčení. To dosavadní má negativní. V pondělí měl ale opět vypnutý telefon.

V médiích i mezi politiky se spekulovalo o tom, že kvůli své minulosti spojené s komunistickou Státní bezpečností (StB), pod kterou VKR patřila, mohl být Snítilý vydíratelný nebo podplatitelný. On to však popíral, přesto ale volil při rozhodování o hlavě státu jinak než zbytek zákonodárců ČSSD.

Jak Právo již před týdnem informovalo, z písemného materiálu, jehož kopii má k dispozici, vyplývá, že Snítilý byl od 28. prosince 1976 tajným spolupracovníkem III. správy StB, tedy vojenské kontrarozvědky.

Podle zmíněných dokumentů nastoupil 1. dubna 1976 na základní vojenskou službu u 151. a 152. ženijního praporu v Litoměřicích. Po osmi měsících pak údajně během služby podepsal s StB závazek pod krycím jménem „Roman“, a to v rámci 51. ženijní brigády (pod číslem 0500/2401). „Ano, to krycí jméno je správné,“ řekl k tomu Pulec.