Článek
„Diskuse bude spíše bouřlivá a je obtížné očekávat nějakou dohodu. Předpokládám různá překvapení,“ uvedla před začátkem sněmovní schůze místopředsedkyně ODS Eva Decroix (ODS). K bodu by se poslanci měli dostat až později odpoledne, aby se stihli vrátit zákonodárci, kteří se účastní pohřbu bývalé ministryně spravedlnosti Marie Benešové.
Hned v úvodu schůze si koalice odhlasovala jednání do půlnoci kvůli očekávané bouřlivé diskusi. „Pokládám za nezbytně nutné, abychom doprojednali, buď zkráceně nebo v prvním čtení, alespoň platy představitelů státní moci, protože bych považoval za trapné, abychom se s tím dnes nevypořádali,“ zdůvodnil předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
V tzv. devadesátce, tedy zrychleně během jediného čtení, chce předlohu projednat na žádost vlády koalice, ale opozice již avizovala, že zrychlené projednání vetuje. „Předložený návrh na zvýšení platů politiků o skoro sedm procent hnutí ANO nepodpoří. A nejen to. Nepodpoříme ani žádný návrh, který by umožnil koaliční mašinérii jeho zrychlené protlačení do konce tohoto roku. Nepodáme pomocnou ruku, nulová tolerance,“ řekla šéfka poslanců hnutí Alena Schillerová. Připojí se i SPD. Piráti podpoří pouze zkrácení lhůt mezi čteními.
Politikům v regionech platy bez povšimnutí porostou i o 10 tisíc
ANO by podle ní podpořilo zrychlené projednání pouze za podmínky, že se platy politiků zmrazí.
Zákon, který zvedá platy politiků, soudců a státních zástupců, musí být schválen tak, aby byl platný od Nového roku. Bez něj není podle čeho platy počítat. Ústavní právník Ondřej Preuss například pro Novinky varoval, že bez úpravy hrozí chaos, žaloby a ještě větší náklady.
Z výpočtu podle navrhované platové novely vyplývá, že by se plat například řadového zákonodárce zvýšil o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365 000 korun, o 23 800 korun víc než teď. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když letos se po zásahu Ústavního soudu počítají ze základny 120 951 korun. Nárůst by byl asi 0,6 procenta.
Na scéně i koncesionářské poplatky
Sněmovna by se na návrh Marka Bendy měla ještě v úterý zabývat i vládním návrhem ve druhém čtení na zvýšení koncesionářských poplatků pro Český rozhlas a Českou televizi a rozšiřuje okruh poplatníků.
Zvýšení poplatků pro ČT a ČRo se letos nestihne, zní z ODS
U veřejnoprávní České televize má částka stoupnout o 15 korun na 150 korun měsíčně a u Českého rozhlasu o deset korun na 55 Kč za měsíc. Opozice s tím nesouhlasí.
Zdlouhavé jednání lze pak očekávat i ve středu, kdy mají poslanci řešit ve druhém čtení návrh státního rozpočtu na rok 2025, kde je předpokládaný deficit 241 miliard korun. Základní parametry schválila Sněmovna už v říjnu, nyní budou poslanci načítat pozměňovací návrhy. Například jen opoziční SPD jich má 35 za úhrnem 140 miliard korun.
Opozice návrh hojně kritizuje. „Předložený rozpočet považuji za zcela neakceptovatelný. V rozpočtu jsou účetní triky,“ uvedla například Schillerová.
Kritika návrhu připraveného ministerstvem financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) ale nepřichází pouze od opozice, značné výhrady má i Národní ekonomická rada vlády (NERV) či poradci prezidenta Petra Pavla. Například podle poradce prezidenta, ekonoma Davida Marka jsou v návrhu nevyjasněné položky a nedoporučuje ho proto prezidentovi podepsat. Premiér Petr Fiala (ODS) předlohu ale hájí s tím, že rozpočet je „neskutečně prorůstový a rekordní, co se týká investic“.