Článek
Celé projednávání bodu provázela kritika ze strany SPD. „Vláda činí vše pro to, abychom tu měli opět cizí vojska. Smlouva, kterou tu projednáváme, je mnohem závažnější než někdejší smlouva o umístění amerického radaru v Brdech, která zaslouženě spadla pod stůl, i když ji vláda vydává za neškodnou technickou normu,“ prohlašoval na plénu v úterý krátce před půlnocí například předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Proti takovým vyjádřením se v úterý ohrazovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která smlouvu po souhlasu vlády v květnu společně se svým americkým protějškem Lloydem Austinem v USA podepsala.
„Strašíte tu lidi. Můžete mi říct, kolik amerických základen, když Maďaři to schvalovali v roce 2019, je v Maďarsku? Kolik jich vzniklo na Slovensku nebo v Polsku? Přitom Poláci by si možná i přáli, aby tam nějaká vznikla,“ oponovala v diskusi ministryně Černochová.
Žádné americké základny ani vojáci tu nebudou, zpražil Babiš Okamuru
Připomněla například také, že Američané mají velkou základnu v Německu, „hodinu od našich hranic“, a budovat něco podobného v Česku by podle ní ani nedávalo smysl.
Podobně hovořili i další koaliční politici či předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kteří mírnili vyjádření o budování amerických základen v Česku a vyzdvihovali výhody obranné smlouvy.
Původně Sněmovna chtěla mezinárodní smlouvu projednat v úterý. Deset hodin ale poslanci mluvili o pořadu schůze. Jednat pak mohli i v noci. Krátce před úterní půlnocí si však slovo vzal předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda a navrhl bod přerušit, protože „projednávání natolik důležité smlouvy považuje za nedůstojné“.
K bodu se tak Sněmovna vrátila ve středu v 15 hodin a k samotnému hlasování se zákonodárci dostali o hodinu a půl později.
Okamura dal návrh na zamítnutí, ten mu ale neprošel. Pro zamítnutí hlasovalo pouze 13 přítomných členů SPD a 3 zástupci hnutí ANO, a to Margita Balaštíková, Berenika Peštová a Marek Novák.
Nyní smlouvu posoudí sněmovní zahraniční a branný výbor. Až poté poslanci rozhodnou, zda dají souhlas k ratifikaci smlouvy v podobě prezidentova podpisu. Vedle toho musí smlouvu podpořit také Senát, který o tom má jednat v polovině července.