Článek
Předlohu, která má rovněž posunout termín zápisu do první třídy z dubna zpět na leden a únor, nyní projedná sněmovní školský výbor. Novela podle jejího spoluautora Pavla Klímy (TOP 09) vznikala půldruhého roku a přístup „žák připravený na školu“ mění na „škola připravená na žáka“.
Odklad, který se podle Klímy týká 20 000 dětí, by do budoucna mohl být přípustný jen v odůvodněných případech. Možný by byl tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Žádost o odklad by bylo třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli.
Jednou z nezbytných podmínek pro bezproblémový přechod dětí z mateřské do základní školy je poskytnutí informací o dítěti ze školky pro školu, což je součástí návrhu. Změny v posuzování odkladů by měly podle návrhu začít platit od září 2025, zavádět by se měly postupně během tří let podle data narození dětí. Jedním z důvodů postupného zavádění je kapacita základních škol, aby jejich první třídy nebyly přeplněny dětmi s odkladem a aby se učitelé na změnu mohli dostatečně připravit.
Poslanci novelu připravili v reakci na upozornění odborníků, podle nichž je v Česku nadmíra dětí, které do základní školy nastupují s ročním odkladem až v sedmi letech. Počet takovýchto dětí patří podle České školní inspekce k nejvyšším ve srovnání s dalšími evropskými státy a dosud se jej nedařilo snížit. Podle Jany Berkovcové (ANO) je nyní čtvrtina prvňáčků sedmiletých. Současné velké množství odkladů negativně ovlivňuje kapacity mateřských škol. Mohly by se stát po omezení odkladů dostupnějšími pro tříleté děti.
Čechům se rodí rekordně málo dětí. Chybějí peníze, bydlení, školky i prestiž
