Hlavní obsah

Sněmovna skončí dnem voleb, senátoři kvůli tomu pozměnili Ústavu

Praha
Aktualizováno

Sněmovna v současném složení skončí dnem předčasných voleb. Ty se mají konat nejpozději v pátek 9. a v sobotu 10. října. Umožnil to ve čtvrtek Senát. Schválil jednorázový ústavní zákon, kterým se zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených rozhodli řešit krizi po svržení koaliční vlády Mirka Topolánka. Prezident nemá možnost tento zákon vetovat.

Foto: Lukáš Táborský, Právo

Senátoři odhlasovali rozpuštění Poslanecké sněmovny ke dni předčasných voleb. Ilustrační foto.

Článek

Senát schválil zákon hlasy 56 ze 71 přítomných senátorů, pro přijetí bylo třeba souhlasu 43 členů horní komory. Mnozí ze senátorů měli vůči navrhovanému řešení výhrady, podle kritiků je neústavní.

Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) proto zvažuje, že zákon napadne u Ústavního soudu.

"Oslovím všechny, kteří nejenom byli proti, ale kteří se zdrželi a kteří byli nepřítomni, protože i ta nepřítomnost může znamenat nesouhlas, a zeptám se jich zdvořile, zda to, že pro to nezvedli ruku, může znamenat, že by byli ochotni se připojit k tomu podání k Ústavnímu soudu," prohlásil Pithart. 

Odpůrci zákona požadovali, aby se cesta k předčasným volbám do sněmovny usnadnila trvaleji přímo v ústavě. K tomuto způsobu ale podle zákona nebyla vůle ve sněmovně.

Schválená předloha podobně jako téměř totožný zákon z roku 1998, který byl přijat po pádu poslední vlády Václava Klause, počítá se zkrácením lhůt pro vypsání a organizaci předčasných voleb. Například politické strany a hnutí mají předložit kandidátní listiny do 44 místo 66 dnů před dnem voleb, tedy nejpozději do středy 26. srpna.

Související témata:

Výběr článků

Načítám