Článek
Opatření by mělo zamezit nadměrnému propouštění z důvodu vnějších faktorů, jako je hospodářská krize nebo živelní katastrofa, kdy podniky budou mít pro své zaměstnance práci jen na tři čtyři dny v týdnu. Firmy by si o kurzarbeit žádaly přes úřady práce, individuálně by jejich žádosti posuzovala vláda.
Kurzarbeit odsouhlasili poslanci v rámci novely zákona o zaměstnanosti. Pro zákon jako celek hlasovalo 133 ze 175 poslanců, proti jich bylo 37. Pět poslanců se hlasování zdrželo. ODS neuspěla s návrhem na vrácení do druhého čtení.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Pomoc jen pro velké, kritizovala opozice
O návrhu se strhla rozsáhlá diskuse. Opozice vytýkala návrhu vládních poslanců, že vytváří nerovnost mezi podniky, neboť znevýhodňuje malé firmy proti těm velkým. „Jsou to nerovné podmínky před zákonem, jsou to nerovné podmínky před pánem bohem a my pro něco takového hlasovat nebudeme,“ prohlásil například předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Malá firma nebude mít čas ani prostor vypracovat žádost na úřad práce. To je ta nerovnost, kterou tímto zakládáme,“ popsal své výtky jeho protějšek z ODS Zbyněk Stanjura.
„Já v tom žádné korupční prostředí nevidím,“ odmítla některé výhrady opozice ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která návrh předložila.
Stát ušetří, hájila návrh ministryně
Kurzarbeit považuje za opatření, které má podpořit především zaměstnance, aby v těžkých časech nepřišli o práci. Upozornila, že stát díky tomu naopak ušetří, neboť nebude muset vyplácet sociální dávky lidem bez zaměstnání.
Ministryně se zastal poslanec ČSSD Jaroslav Zavadil, podle něhož se zákon týká i malých zaměstnavatelů. Zdůraznil také značnou provázanost v hospodářství: když se nebude dařit velkým, tak se nebude dařit ani malým.
Návrh nyní míří do Senátu, pokud jej schválí, poputuje k prezidentovi.