Sněmovna schválila dětského ombudsmana. S jakým rozpočtem bude hospodařit, stále není jasné

„Dětský ombudsman nebude pouze přijímat individuální stížnosti dětí. Měl by sledovat naplňování jejich práv, provádět výzkumy a upozorňovat zejména státní orgány na oblasti, v nichž dochází k nerespektování či porušování práv dětí. V jeho kompetenci také bude vstupovat do legislativního procesu nebo podávání návrhů na zahájení soudních řízení,“ popsala Právu mluvčí ombudsmana Michaela Vaisová.

Podle vládní novely bude dětský ombudsman pracovat nezávisle na veřejném ochránci práv a bude cílit prioritně na děti.

„Návrh zákona může přispět nejen k prosazování práv dětí, ale také ke včasnému řešení domácího násilí páchaného na dětech a prevenci jeho eskalace. Zároveň novela směřuje k potřebnému vyplnění stávajících mezer v systému pomoci dětem,“ vysvětlil podstatu návrhu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Jejím cílem je podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky především rozhýbat procesy tam, kde váznou. Počet nejzávažnějších případů porušování práv dětí lze pak odhadnout na nižší jednotky desítek za rok.

Dětským ombudsmanem se podle návrhu může stát osoba starší 35 let s právnickým vzděláním, která se v průběhu předchozích deseti let nejméně pět let věnovala ochraně či prosazování práv dětí.

Návrh zákona o veřejném ochránci práv v současnosti počítá s účinností už od 1. července 2025. Otázka financování však podle poslankyně a zpravodajky návrhu Heleny Válkové (ANO) zůstává nevyřešena. Totéž potvrdila Novinkám také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

„Pokud novela nabude účinnosti už od července tohoto roku, budou poslanci s největší pravděpodobností muset projednat mimořádná rozpočtová opatření,“ vysvětlila.

Důvodová zpráva k zákonu přitom vypočítává hned čtyři možnosti, které se liší o desítky milionů korun a které určují i personální zajištění úřadů. Problém se totiž týká nejen dětského ochránce práv, ale také agendy nově zřizované národní lidskoprávní instituce (NHRI), jejímž úkolem je sledovat dodržování lidských práv.

„Ideální je za nás varianta číslo jedna. Usilujeme o nezávislé, efektivní a plně funkční instituce, které zvládnou vyhovět všem nárokům a pokrýt všechny nové úkoly a povinnosti,“ popsal Novinkám ombudsman Stanislav Křeček, který opakovaně kritizoval návrhy, které by neumožnily zřídit náležitý aparát.

„Druhá varianta je zcela minimalistická a mohla by umožnit vykonávat nové mandáty alespoň v nezbytném rozsahu. Varianty číslo tři a čtyři jsou zcela nepřijatelné,“ dodal. Nejlevnější varianta číslo čtyři počítá kromě dětského ombudsmana pouze s řidičem, druhá nejlevnější pak pouze s jedním právníkem a čtyřmi zaměstnanci.

Podle Šimáčkové Laurenčíkové je politicky nejschůdnější možností varianta číslo dvě, která počítá kromě dětského ombudsmana se dvanácti novými zaměstnanci a náklady přes 24 milionů na první rok provozu kanceláře.