Nežijeme v normální době. Fiala ve Sněmovně hájil válečný rozpočet

Návrh rozpočtu, k němuž se poslanci dostali ve středu krátce před 10. hodinou, počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Plánovaný schodek 295 miliard korun má být tak o 80 miliard korun nižší než letos.

„Je to rozpočet válečný, krizový a je to rozpočet, který vychází z předpokladů, se kterými musíme do jisté míry počítat i v následujících měsících a letech. Ani zdaleka nežijeme v normální době. Od února musíme čelit následkům války na Ukrajině a s ní související energetické krizi. Válka změnila všechno, problematizuje naši bezpečnost,“ řekl k návrhu na plénu Sněmovny premiér Petr Fiala.

Navrhovaný rozpočet podle něj je fakticky důsledkem krizového managementu a má pomoci překlenout „nejhorší fázi krize“. Připomněl, že rozpočtovou prioritou pro příští rok jsou obrana a investice, zejména do dopravní infrastruktury či vzdělávání.

„Naprosto zřetelně chci říct, že tato vláda se v žádném případě nevzdává jednoho ze svých hlavních cílů, který jsme slíbili, a to je snižování a celková konsolidace státních financí. Tyto plány jsme byli nuceni posunout, odložit kvůli důsledkům války. Pokud se ale ekonomická rozpočtová situace bude v průběhu příštího jara vyvíjet nějak normálně, přijdeme s akčním plánem. Zdravý, efektivní stát zůstává naším cílem,“ dodal Fiala.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) označil rozpočet za protikrizový a solidární. Kvůli inflaci podle něj porostou příjmy i výdaje rozpočtu proti letošnímu roku. Největší meziroční nárůst je v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí, 141,4 miliardy korun, z toho 93,1 miliardy má jít na zvýšení důchodů.

Stanjura poslancům na úvod představil základní parametry rozpočtu i střednědobé návrhy některých kapitol. Ministr mimo jiné zopakoval, že ČR i nadále zůstává čistým příjemcem evropských fondů a má šanci dosáhnout na miliardy eur v rámci dotačních programů i mimořádných fondů, vzniklých v reakci na energetickou krizi.

„Máme šanci využít evropské zdroje, pokud budeme připravovat chytré projekty,“ konstatoval ministr.

Stanjura rovněž upozornil, že výdaje na správu státního dluhu razantně rostou. Zatímco loni to bylo 42 miliard, letos půjde o 50 miliard a příští rok již to bude podle odhadu 73 miliard. V roce 2024 by mělo jít o částku 85 miliard a v roce 2025 dokonce 100 miliard korun.

Návrh totiž kritizuje opozice, například podle Schillerové vláda počítá s příjmy ve výši 150 miliard korun, jež nejsou legislativně podloženy. Ta na plénu ve středu podrobně cupovala připravený rozpočet.

„Přemýšlela jsem, jestli navrhnout přepracování rozpočtu, protože by si to určitě zasloužil. Vědoma si politické reality v této Sněmovně, že by můj návrh byl přehlasován, vědoma si toho, že by to bylo pouze politické gesto, tak to nenavrhnu. Na rizika jsem ale upozornila, politickou odpovědnost nese tato vláda,“ řekla Schillerová s tím, že kvůli pomalé a nedostatečné pomoci hrozí bankroty firem.

Ministr financí Stanjura podle ní tímto návrhem rozpočtu „dává hlavu na špalek“. „Někde uvnitř musí vědět, že opravdu dává tímto rozpočtem hlavu na špalek. To je něco, co mě netrápí, musí to trápit jeho a vládu. Trápí mě důsledky pro Česko,“ dodala.

Podobně se také vyjádřil šéf SPD Tomio Okamura, který plánovanou výši schodku označil za spekulativní.

Rozpočet totiž počítá s příjmy z nové daně z neočekávaných zisků, takzvanou windfall tax, která ještě ani není schválena. Tu v úterý poslanci projednali teprve ve druhém čtení.

Na jednání pak netradičně nedorazil prezident Miloš Zeman, který chodil na první čtení pravidelně. Navečer má však naplánované setkání s premiérem Fialou na zámku v Lánech.