Článek
Teď poslanci dokonce usilují o další. A to navzdory faktu, že některé z nich se dosud vůbec nesešly, a jejich předsedové tak pobírají téměř třináctitisícový měsíční funkční příplatek de facto za nic. Plat předsedy podvýboru činí 74 tisíc hrubého.
K tomu je třeba připočíst nezdanitelné náhrady, které dosahují až 43 300 čistého měsíčně a bere je každý poslanec. Poslanců jsou dvě stovky, a tak už jen z těchto počtů plyne, že málem tři ze čtyř mají nějakou placenou funkci.
Šéf bez mužstva
Přesně tolik pobírá např. šéf podvýboru pro volební legislativu Kosta Dimitrov (ČSSD). Jenže háček je v tom, že jeho podvýbor fakticky stále neexistuje, byť od května má předsedu.
"Zatím jsme jen tři, stále čekám, až kluby dodají další členy," řekl Právu Dimitrov. Pokud se tak v krátké době nestane, prý požádá o další kroky, které ale nechce předjímat. Dimitrov je jediným předsedou podvýboru bez členů.
Jiní šéfové podvýborů sice členy mají, ale ani to je příliš nemotivuje, aby aspoň zasedali, natož vykázali nějakou činnost. Už loni v říjnu byl zvolen předsedou podvýboru pro kontrolu plnění úkolů reformy armády Martin Tesařík (ČSSD), takže bere příplatek za funkci. Členové by se však měli poprvé sejít až teď v listopadu.
"Připravuje se nová verze reformy, potřebujeme znát její zdrojový rámec, proto jsem svolal zasedání až nyní," svěřil se Právu Tesařík.
Podvýbory potřebujeme
Každý nemůže rozumět všemu, a proto jsou podvýbory důležité, hájí se poslanci. Nečekanou trhlinu však v tomto argumentu udělal šéf podvýboru pro lesní a vodní hospodářství Daniel Petruška (ODS). "Když svolám podvýbor, přijdou tak tři členové a nic se nevyřeší," řekl Právu. Proto prý raději řeší věci osobně a kolegy pak informuje.
"Řeším problémy věcně, a abych k tomu svolával podvýbor, to je úplně k ničemu," tvrdí Petruška s tím, že pravidelně jedná se zástupci Lesů ČR i dalších firem.
Navzdory Petruškovu tvrzení by ve Sněmovně měl vzniknout další podvýbor. Na nadcházející schůzi komory příští týden by totiž poslanci měli rozhodnout o vzniku podvýboru pro městskou policii. "Členové výboru mě opakovaně vyzývali, abych o zřízení tohoto podvýboru požádal," řekl Právu předseda výboru pro bezpečnost František Bublan (ČSSD). Jeho výbor již má tři podvýbory, a to pro integrovaný záchranný systém, pro vězeňství a pro zpravodajské služby. Poslední z nich se dosud také nesešel.
"Naším úkolem je řešit legislativu dané oblasti, a protože vláda zatím žádný návrh nepředložila, nebyl důvod se scházet," řekl Právu jeho předseda Jan Klas (ODS). Věcné otázky zpravodajských služeb řeší podle něj příslušné kontrolní komise. Klas však za předsednictví podvýboru příplatek nepobírá, neboť jej dostává za funkci místopředsedy výboru.
Podle zákona o platech ústavních činitelů totiž zákonodárci mohou pobírat vždy jen jeden příplatek - ten nejvyšší - bez ohledu na to, kolik funkcí v parlamentu zastávají. Bublan tvrdí, že nechce vzniku dalšího podvýboru bránit, když o to kolegové z výboru usilují. Přitom loni v srpnu Sněmovna odhlasovala usnesení, které mělo vytváření dalších funkcí zabránit.
"Zvýšení počtu výborů Poslanecké sněmovny bude vyváženo snížením počtu podvýborů a snížením počtu funkcionářů orgánů Poslanecké sněmovny," slíbili zákonodárci. Dnes je ve dvousetčlenné Sněmovně pouze třiapadesát poslanců, vyjma jedenácti členů vlády, kteří nezastávají nějakou funkci spojenou s příplatkem.