Hlavní obsah

Sněmovna přehlasovala Senát, zveřejňování odposlechů se zakazuje

Aktualizováno

Sněmovna trvá na zákazu zveřejňování odposlechů. Navzdory námitkám Senátu i médií ve čtvrtek opakovaně schválila novelu trestního řádu, do níž zákaz vložila. Normu, která v souladu s vládním záměrem zakazuje až na výjimky zveřejňování osobních údajů obětí zločinů, nyní dostane k podpisu prezident.

Článek

Senát vrátil zákon o trestním řízení poslancům, kteří ve čtvrtek schválili původní vlastní návrh. Pro hlasovalo 129 zákonodárců ze 161 přítomných, proti se stavěli jen poslanci z řad KSČM.

Senátní návrh zrušit zamýšlený zákaz zveřejňování odposlechů, pokud nebyly použity jako důkaz v soudním řízení, získal podporu jen čtyř poslanců.

Zákon posiluje ochranu soukromí, míní Langer

„Myslím, že je to správné rozhodnutí, protože posiluje ochranu soukromí a osobnosti u lidí, o které se jedná. Zjednodušeně by se dalo říci, že tak jako je trestná krádež, tak je trestný i prodej kradeného zboží,“ komentoval rozhodnutí Sněmovny ministr vnitra Ivan Langer.

Ministr také podotkl, že vedle médií veřejné služby fungují i média soukromá, jejichž primárním cílem je generovat zisk a „já nevidím důvod, proč by jedna firma, která nakupuje a prodává informace měla mít jiné postavení než firma, která prodává a nakupuje něco jiného“. Langer připomněl, že budou-li odposlechy zveřejněny v průběhu soudního řízení, mohou s nimi i média normálně pracovat.  

Novináři se brání, zákon dají k Ústavnímu soudu

V reakci na schválení novely trestního řádu, do níž je zákaz zvěřejňování připojen, vyzval Syndikát novinářů prezidenta Václava Klause, aby novelu nepodepisoval.

"Rozhodnutí poslanecké sněmovny Syndikát novinářů nepřekvapilo, protože je zcela v souladu s dosavadním přístupem poslanců k tomuto problému. Pokud zákon začne platit, podá syndikát stížnost k Ústavnímu soudu, protože novelu trestního řádu považuje za nepřípustný zásah do práva na svobodu projevu," uvedl ve svém stanovisku syndikát novinářů. 

Sobotka: Není to ideální, ale řeší situaci

„ČSSD setrvala na svém stanovisku, kdy už jednou hlasovala pro vládní návrh zákona,“ sdělil Novinkám první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. „Především je důležité, aby odposlechy neunikaly. Pokud to ministr vnitra není schopen zajistit, pak je nutné to ošetřit příslušnou novelou trestního řádu. Nám ten návrh nepřipadá ideální, ale je to řešení stávající situace,“ dodal Sobotka.

Sobotka opakovaně zdůraznil, že „primárně by s odposlechy měla pracovat policie, tajné služby a státní zastupitelství“. 

Pokud prezident Václav klaus zákon podepíše, hrozí pak za porušení zákazu zveřejňování odposlechů až pětileté vězení nebo až pětimiliónová pokuta. Stejná sankce má hrozit za zveřejnění osobních údajů obětí zločinů.

Senát zákaz neuznal jako protiústavní

Až na výjimky má být zcela zakázáno zveřejňování jmen a jiných osobních údajů obětí, pokud jimi budou děti a mladiství. U starších lidí se má zákaz vztahovat například na oběti kuplířství nebo násilných trestných činů.

O předloze jednala senátní mediální komise v prosinci se zástupci médií. Ti žádali senátory, aby předlohu nepodpořili, a chtěli, aby se zákaz zveřejňování odposlechů nevztahoval na informace o veřejných činitelích. Média se obávají, že zákaz zveřejňování odposlechů omezí svobodu tisku.

V debatě zaznělo, že zákonodárci chtějí přenést odpovědnost na média, když stát není schopen zabránit úniku informací z policie či státních zastupitelství.

Senát nakonec novelu vrátil s vysvětlením, že navrhovaný zákaz podle jeho kritiků směřuje proti svobodě slova a veřejnému zájmu a je protiústavní.

Související témata:

Výběr článků

Načítám