Sněmovna podpořila možnost dlouhodobého pobytu pro ukrajinské uprchlíky

Dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny, která se více než dva roky brání ruské agresi, platí v Česku do března 2025 a zajišťuje jim přístup ke zdravotní péči, na pracovní trh či ke vzdělání. Ke konci letošního března si podle vlády dočasnou ochranu v ČR prodloužilo 320 tisíc uprchlíků, přichází jich ale zhruba 1500 týdně, takže v první červnové dekádě jich bylo na 355 tisíc. Koncem roku by se celkový počet mohl podle předkládací zprávy k novele vyšplhat k hranici 400 tisíc osob.

Do pracovního procesu se v Česku zapojilo na 120 tisíc uprchlíků v produktivním věku, což představovalo 70 procent z nich.

Uprchlíci, kteří dočasnou ochranu nepotřebují nebo jim skončí a rozhodli by se v Česku zůstat, by mohli využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Zvláštní dlouhodobý pobyt je určen podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) pouze těm ukrajinským uprchlíkům, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je pak předpokladem plnění povinné školní docházky.

Novela by měla zajistit, aby se dočasná ochrana nemusela prodlužovat každý rok zákonem, ale aby se tak mohlo dít automaticky podle rozhodnutí na úrovni celé Evropské unie. Poslanec SPD Radek Koten v souvislosti s tím vládě Petra Fialy (ODS) vyčetl, že tím dělá z Česka gubernii. S návrhem na zamítnutí předlohy hned v prvním čtení neuspěl, stejně jako zástupci hnutí ANO s návrhem vrátit novelu vládě k přepracování.

Například poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová se pozastavovala nad tím, zda nyní do Česka mířící ukrajinští uprchlíci žádající o dočasnou ochranu utíkají skutečně před válkou, nebo zda nejde spíše o ekonomické migranty. Poukazovala na to, že se mění skladba příchozích uprchlíků – podle ní jde spíše o muže v produktivním věku než o matky s dětmi.

Zástupci ANO se pozastavovali také nad navrhovaným zvýšením humanitární dávky pro zdravotně postižené uprchlíky na zhruba 12 tisíc korun, a to u dětí o 6600 korun a u dospělých o 4400 korun. Podle Rakušana je toto navýšení kompenzací za ztrátu možnosti bydlení zdarma od letošního září.

Poslanec ANO Jiří Mašek poukazoval zase na Ukrajince, kteří podléhají branné povinnosti a přitom mají v Česku dočasnou ochranu. Poznamenal, že by se měli vrátit do vlasti už kvůli tomu, aby prodloužili platnost dokladů. Rakušan k námitkám uvedl, že systém umožňuje z dočasné ochrany vyloučit osoby, které spáchaly trestný čin na Ukrajině nebo jinde v rámci EU. Mohou ale využívat dočasné ochrany i s propadlými doklady.

Nyní se předlohou budou zabývat sněmovní výbory pro bezpečnost a sociální politiku.