Článek
To, že poslanci předlohu nezamítli, znamená, že v příštích měsících se jí budou zabývat parlamentní výbory. Nakonec o ní rozhodne Sněmovna.
Norma navrhuje, aby stát rodičům, kteří mají v péči děti, a bývalý partner či partnerka jim alimenty neplatí, dával měsíčně 2625 až 3795 korun v závislosti na věku dítěte.
U dětí mladších patnácti let by mělo náhradní výživné činit tři čtvrtiny výživného stanoveného soudem, u starších by bylo v jeho plné výši. Aby na něj měl rodič nárok, musí mít příjem maximálně trojnásobek životního minima a jeho expartner či expartnerka musí dlužit výživné nejméně za dva měsíce.
Je to jen další sociální dávka, tvrdí kritici
Podle kritiků návrhu jde vlastně o novou sociální dávku, která by znamenala nároky na státní rozpočet, a tím i na všechny daňové poplatníky. Stát by musel podle odhadu autorů vydat kvůli zákonu ročně navíc asi půl miliardy korun.
Zejména zástupci ODS a lidovců navíc návrhu vyčítají, že neřeší samotné vymáhání alimentů od neplatičů. Pokud by byl přijat, znamenalo by to podle nich rezignaci státu na upltňování zákonů. Navíc se obávají, že by počet neplatičů výživného ještě vzrostl.
Poslankyně Dana Filipi z ODS se ve Sněmovně postavila proti předloze s argumentem, že příliš zasahuje do rodinných vztahů.
Klaus už zákon jednou vetoval
Návrh zákona předložila skupina poslanců ČSSD. Podobnou normu prosadila levice již loni, po červnových volbách ji ale prezident Václav Klaus vetoval.
Sněmovna pak už o zákonu hlasovat nestihla, byla nahrazena novou, jejíž složení vzešlo z voleb.
Klaus uvedl, že zákon neřeší hlavně to, že momentálně lze výživné na rodiči, který jej dluží, jen obtížně vymáhat. Dodal také, že norma by podporovala nezodpovědnost rodičů.
Zákon sice konstatoval, že stát by posléze dlužné výživné na neplatičích zpětně vymáhal, už sami tvůrci ale přiznávali, že to bude jen velmi těžké. [celá zpráva]