Sněmovna má víc mimořádných schůzí než řádných. Důvody i názvy jsou někdy bizarní

Během dvou a půl roku vlády Petra Fialy Poslanecká sněmovna zatím uspořádala 97 schůzí. Jde o poměrně vysoké číslo oproti například předchozímu volebnímu období, kdy se konalo celkem 120 schůzí za celé čtyři roky.

Ze zmíněných 97 současných schůzí bylo podle analýzy Novinek navíc více těch mimořádných než řádných - tedy těch, které se konají na žádost minimálně jedné pětiny všech poslanců. A to celkem 52.

Překvapivé může být i to, že více mimořádných schůzí nechala svolat vládní koalice (29) než opozice (23). A to i přesto, že koaličníci své body mohou zařadit na program řádné schůze, o němž často většinově rozhodují. Jeden jednací den Sněmovny stojí v průměru zhruba čtyři miliony korun.

Koalice nechala svolat mimořádnou schůzi například v případě, kdy si chtěla co nejdříve ujasnit stanovisko Poslanecké sněmovny k ruské agresi proti Ukrajině. Také na mimořádné schůzi schvalovala obrannou dohodu s USA nebo návrhy státních rozpočtů.

Někdy ale mimořádné schůze vládní většina využívá proto, že chce opozici zabránit, aby navrhovala další body do programu. Ten totiž mají mimořádné schůze předem daný. Šlo například o schůzi k rušení „vlajkové lodi“ hnutí ANO v podobě EET, schválení palčivého konsolidačního balíčku nebo k souhlasu s korespondenční volbou v prvním čtení. Tyto schůze se přesto často táhly několik hodin, někdy i dnů, a byly obstruovány opozicí.

„Zneužívání přednostních práv dosáhlo nebývalé míry, k programu řádných schůzí vystupují opoziční předsedové a poslanci mnoho hodin, což se v žádném jiném volebním období nedělo. Jelikož opozice znemožňuje kultivovanou a věcnou diskuzi v Poslanecké sněmovně, volíme takové prostředky, abychom naplňovali vůli většiny občanů. Mimořádné schůze mají tu výhodu, že o pořadu schůze se debata nevede, a my tím neztrácíme drahocenný čas,“ vysvětlovala pro Novinky šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), proč koalice svolala už tolik „mimořádek“.

Zástupci koalice na opozici v tomto směru často nadávají například během řádných schůzí v úterý, kdy poslanci místo rychlého schválení programu celé odpoledne poslouchají návrhy dalších bodů ze strany opozice. Za celý den tak většinou pořádně nic neudělají.

Mnoho mimořádných schůzí ale nechala svolat i opozice. Tedy především hnutí ANO, které má více než potřebnou pětinu poslanců.

Jejich názvy se někdy zdají i bizarní, například „Zapomenutý milion premiéra Fialy v pochybné kampeličce, podezření na černé financování ODS a praní špinavých peněz“, „Politické podnikání Stanislava Polčáka, místopředsedy hnutí STAN“, „Selhání české vlády a fatální důsledky dohody mezi Českou republikou a Polskou republikou ohledně dopadů těžby na dole Turów“ nebo „Ceny energií od ledna 2024 – pokus druhý“.

Opozice ale nechala pořádat mimořádné schůze i kvůli migračnímu paktu, růstu cen potravin, cenám energií, normě Euro 7 nebo situaci v České poště.

„Mimořádné schůze jsou jeden z mála nástrojů, který jako opozice máme. Vládní pětikoalice nám odmítá zařadit naše body na program schůze, o důležitých věcech se odmítá bavit a nemůžeme se ptát ani na interpelacích, protože je v podstatě svátek, když na ně premiér a členové vlády zavítají,“ vysvětlovala pro Novinky šéfka klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

Často se však děje, že vládní většina opozici neschválí program schůze, a tak z ní ani po několika hodinách řečnění nic nevzejde. „To vypovídá především o nich a jejich strachu z konfrontace. Chápu, že koalici by se nejvíce líbilo, kdybychom seděli v koutě a šoupali nohama, jak se vyjádřila i předsedkyně Pekarová Adamová. Ale to my rozhodně dělat nebudeme a přicházet s návrhy a žádat vysvětlení budeme i nadále,“ řekla Schillerová.

Bizarní schůzi ale naposledy nechala uspořádat i vládní koalice. Konala se v úterý a nesla název Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku. Hlavní důvod schůze byl však e-mail šéfa ANO Andreje Babiše, který žádal soukromé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti), ptal se na jeho děti a označil ho za zmr*a.

I když zástupci koalice nakonec většinově odhlasovali usnesení, že největší bezpečnostní hrozbou je ruský režim Vladimira Putina, téměř celé dva dny jednání se nesly v duchu hádek koalice s opozicí o tom, zda je větší riziko Babiš nebo vláda.

A zdá se, že konání mimořádných schůzí zdaleka nekončí. Schillerová ve středu na plénu Sněmovny znovu řekla, že podle ní bezpečnostním rizikem pro Česko není ANO, ale propojení ODS a premiéra Fialy s kampeličkou. Připomněla, že Fiala v minulosti nezapsal podíl v Podnikatelské družstevní záložně do majetkového oznámení.

Ten to už dříve označil za opomenutí a zdůvodnil tím, že měl v záložně běžný účet a neuvědomil si, že to znamená současně i podíl. Schillerová ale varovala, že pokud Sněmovna nevyzve premiéra k vysvětlení, poslanci ANO k tomu zváží iniciování další mimořádné schůze.