Sněmovna jednomyslně podpořila změnu definice znásilnění. Základem bude nesouhlas

„Jsem přesvědčen, že jde o krok správným směrem. Návrh zákona přispívá ke zvýšení ochrany obětí sexuálního násilí,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

„To, co dnes rozebíráme, je o vztahu člověka k člověku. Návrh má znamenat zhruba toto: žádný člověk nesmí jiného člověka, ať je to muž, žena, či dítě, žádným způsobem používat jako jakousi neživou věc k uspokojování sexuálních potřeb. Je potřeba, aby bylo zřejmé, že ta osoba s tím nesouhlasila, že i to je trestné. V tomto je ten posun. Kdo se nechová jako člověk k člověku, ten dostane trest, bez debat, protože škodí celé společnosti a škodí zejména nenapravitelným způsobem na celý život jiným lidským bytostem. O tom to je,“ dodal ve středu v závěrečném slově Blažek.

S tím, že je potřeba upravit definici znásilnění, souzní politici napříč politickým spektrem i odborníci. To dokresloval i výjimečně bezkonfliktní průběh projednávání na plénu, kdy opakovaně zaznívala poděkování za mezistranickou spolupráci.

Předlohu, podle níž by mělo dojít k opuštění konceptu znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku a nahrazení za nesouhlasný styk, schválila vloni před Vánoci vláda premiéra Petra Fialy (ODS).

Člověk by měl, pokud je toho schopný, projevit nesouhlas se sexuálním stykem. Najevo ho může dát nejen slovně, ale také neverbálně gestem, pláčem nebo zaujetím obranné pozice.

Nově by se také do zákoníku měla zavést definice bezbrannosti. To by mělo řešit případy, kdy oběť není projevení nesouhlasu schopna, například kvůli tzv. zamrznutí, kdy se oběť kvůli šoku nedokáže jakkoliv bránit, nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání, nízkému či vysokému věku či zdravotnímu handicapu.

Podle návrhu by trestný čin znásilnění měl zahrnovat pouze soulož. Jiné sexuální praktiky mají být vyčleněny do nového trestného činu „sexuální útok“.

„Současná definice znásilnění nepokrývá některé situace, kdy oběť nemohla projevit právně kvalifikovaný odpor nebo z nějakých objektivních důvodů nereagovala,“ komentovala návrh na plénu Sněmovny poslankyně ANO Taťána Malá.

„Znásilnění je jedním z nejzávažnějších trestných činů a bývá nazýváno psychology vraždou duše. Podle výzkumu zamrznutí prožívá 70 procent obětí. A co se týká těch konkrétních dat, tak znásilnění podle statistik zažije každá desátá žena, každý třicátý muž, to znamená, že v České republice proběhne zhruba 34 znásilnění za den a na policii jde pouze jedna až dvě oběti,“ přiblížila rozsah problematiky.

Novela má taktéž změnit nahlížení soudů na sexuální praktiky s dětmi do 12 let, přičemž tresty by měly být vyšší díky automatickému překvalifikování na znásilnění nebo sexuální útok. Doposud to bylo bráno jako pohlavní zneužití. Použití zbraně povede u sexuálního útoku i u znásilnění podle novely k vyšší trestní sazbě. Sexuální nátlak má patřit mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobně jako nepřekažení pohlavního zneužití. Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšíří o zneužití něčí tísně.

Nyní předloha zamíří k projednání do sněmovního ústavně-právního výboru. Sněmovna pak také na návrh poslance TOP 09 Michala Zuny s ohledem na politickou shodu na tématu zkrátila lhůtu na projednání na 30 dní.