Hlavní obsah

Sněmovna dala zelenou uznání protikomunistického odboje zákonem

Aktualizováno

Sněmovna dala šanci zákonu o uznání protikomunistického odboje poté, co návrh senátorů podpořili i sociální demokraté. Komunističtí poslanci usilovali o zamítnutí normy. Podle předlohy sice nedostanou účastníci třetího odboje finanční odměnu, ale získají především morální ocenění válečných veteránů stavějící je na roveň s bojovníky proti nacismu.

Foto: Stanislav Peška , ČTK

Předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová a poslanec ODS Petr Bratský diskutují na galerii sněmovny.

Článek

Kvůli uzákonění protikomunistického odboje se v pátek mezi poslanci strhly prudké verbální boje. Prosazení tohoto bodu na pořad jednání je jedním z mála úspěchů občanských demokratůna probíhající schůzi Sněmovny.

Místy emotivní debatu přerušila až polední přestávka. Výhrady k senátní předloze má ČSSD, KSČM ji odmítla. Sněmovna zákon začala projednávat až po skoro dvou letech od jeho předložení, vzhledem k námitkám levice není jisté, zda normu stihne do květnových voleb schválit.

Zákon má podle místopředsedy Senátu Jiřího Lišky (ODS) alespoň po dvaceti letech od pádu komunismu především morálně ocenit ty, kteří bojovali za obnovu svobody a demokracie a byli za to připraveni položit život nebo být uvězněni. Účastníci odboje by neměli zákonem získat odškodnění nebo nějaké významné materiální výhody, měli by ale statut válečného veterána, podobně jako účastníci protifašistického odboje.

nemám zájem zákonem nařizovat, co si lidé mají myslet o minulosti, a nemám zájem povyšovat některé činy, které kolidují se základními principy lidského života, na činy hrdinské.
Vojtěch Filip

Místopředseda Sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek zákon odmítl, přestože jeho záměr podpořil. Vadilo mu mimo jiné, že by o účasti ve třetím odboji rozhodoval Ústav pro studium totalitních režimů. Předloha podle něj také pokládá ozbrojený odpor proti komunismu za prioritní. "Nezlobte se na mě, ale já to prostě nemohu přijmout," uvedl. Nepřímo poukázal na činnost bratří Mašínů, které si vzal jako odsouzeníhodný příklad bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček.

"Nemám zájem na přijetí tohoto zákona, nemám zájem zákonem nařizovat, co si lidé mají myslet o minulosti, a nemám zájem povyšovat některé činy, které kolidují se základními principy lidského života, na činy hrdinské," přidal se předseda KSČM Vojtěch Filip.

Podobně jako komunisté také poslanec Antonín Seďa (ČSSD) návrh označil za protiústavní, ale kvůli tomu, že by do účasti na odboji nebyli zahrnuti vyloučení nebo za komunismu perzekuovaní členové KSČ. "Zákon spíše vyvolá nevoli, škody a další nespravedlnosti," míní Seďa. Norma by měla podle něj přinést pouze morální odškodnění obětem komunismu.

Typický fašounský projev

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda zákon naopak hájil s tím, že není dokonalý a dokonalý nebude. Přesto by ale podle Svobody měl být schválen. "Aspoň touto formou uznejme ty, na které můžeme být hrdi," prohlásil.

Poslanec ODS Zbyněk Novotný označil komunismus za bezprávný zločinný režim a postavil jej na úroveň nacismu, neboť společným nepřítelem obou ideologií byli demokraté. "Nic, co vzešlo z politiky Komunistické strany Československa, není ospravedlnitelné, a to po celou dobu existence tohoto režimu," prohlásil.

Poslanec KSČM Pavel Hojda označil některé pasáže Novotného líčení komunistického režimu za "typický fašounský projev", v němž mu chyběl jen návrh na internaci komunistů do táborů. Novotný se vůči tomu zvýšeným hlasem ohradil s poukazem na to, že v české právu je právě komunistický režim ve stejném postavení jako režim fašistický.

Související témata:

Výběr článků

Načítám