Článek
„Ten, kdo připravoval a schválil smlouvy z hlediska věcného, celý koncept tak, jak má fungovat, musel být buď absolutní diletant, nebo člověk, který postavil Prahu do naprosto nevýhodné pozice,“ zhodnotil Linek smlouvy Prahy na Opencard.
„Řada lidí, která s námi spolupracovala ze strany pana Blažka (Rudolf Blažek, tehdejší radní - pozn. red.), byli šokováni výsledkem auditu a osobně to považuji za audit, který skončil velkým problémem na straně hlavního města Prahy, neboť finanční prostředky byly vynakládány neefektivně, město nemělo provoz ani rozvoj pod kontrolou, uzavřelo velmi nevýhodné smlouvy a projekt fakticky neřídilo,“ podotkl dále.
Praha podle něj měla projekt buď převzít, nebo zastavit.
Policie neměla zájem
Linek se rovněž podivil nad tím, že ho nikdy ohledně projektu nekontaktovala policie ani státní zastupitelství. Sami prý nabídli spolupráci při vyšetřování, ale reakce byla nulová. Přitom v jiných kauzách si policie obvykle žádá od auditora svědectví, podotkl.
Policie prý nekontaktovala ani Mariana Švrčka ze společnosti A. T. Kearney, který se podílel na auditu a byl rovněž pátečnímu výslechu sněmovní komise přítomen. Nepovažuje to však za zásadní, neboť jejich společnost nebyla vedoucím konsorcia, které mělo audit na starosti.
Zaujalo ho nicméně podle jeho slov špatné vedení projektu Opencard a obecná nekompetentnost při jeho řízení. „Jsou to věci, které v takovém rozsahu nejsou u našich klientů běžné,“ konstatoval. V auditu prý narazil i na dělení zakázek a další „množství věcí, které nebyly v souladu se zákonem“. Postěžoval si také na to, že jim z pražského magistrátu a dopravního podniku nebyly poskytnuty všechny potřebné dokumenty.
Blažkovi se projekt nezdál
Audit si vyžádal tehdejší radní Rudolf Blažek, který jej měl od roku 2007 na starost. Zpočátku se sice domníval, že je projekt naprosto v pořádku a v souladu s aktuálními celosvětovými trendy. Postupně se mu ale začalo zdát, že realizace projektu vázne. Byla pomalá a nedařilo se zavádět předem dojednané doplňky, například elektronická peněženka.
Licenční poplatky s Haguess se mu navíc jevily jako nevýhodné, nelíbila se mu také „závislost města na Haguess“, což označil za hlavní důvod, proč v roce 2007 požádal o audit.
„Audit potvrdil, že je potřeba udělat několik strukturálních změn v rámci projektu, není pro město výhodné, aby licenci měla jedna firma,“ konstatoval Blažek a dodal, že na základě auditu proběhlo následně několik zásadních změn. „Jsem přesvědčen, že od té doby se náklady na tento projekt násobně zmenšily,“ dodal.
Sám ještě v roce 2009 po diskusi v radě přenechal projekt Opencard jinému ze svých kolegů na magistrátu. „Většina městské rady se rozhodla, že by bylo dobré, aby ten projekt dokončil nějaký jiný člověk, ne já,“ uvedl Blažek.