Smlouva s Vatikánem pomůže jen sexuálním násilníkům, upozorňují oběti farářů

Během emociálně vypjaté diskuse, která proběhla ve středu u kulatého stolu ve Sněmovně, vystoupilo několik obětí farářů. A všechny se shodovaly, že zpovědní tajemství v jejich případech chránilo hlavně násilníky.

Petra Panská byla zneužívána, jako jedna z mnoha, katolickým knězem Erikem Tvrdoněm, který si odseděl tři roky. Podle její výpovědi sexuální oběti v církvi narážejí na tvrdou zeď zpovědního tajemství, za kterou se kněží schovávají a kryjí tak své kolegy.

Když se o tom, že ji Tvrdoň nutil k sexu, svěřila u zpovědi vikáři, příliš si nepomohla. „On mi na to řekl, že mi nemůže pomoci, protože jsem se mu svěřila ve zpovědi, a on ji nemůže za žádných okolností vyzradit. Pouze mi poradil, abych kněze Tvrdoně nepouštěla do bytu,“ řekla Panská.

Podle ní to byla marná rada, protože oběti sexuálního násilí často takzvaně zamrznou a nedokážou si samy poradit. Po čase se pokusila znovu svěřit farnímu kaplanovi, ale dopadla stejně. Když neuspěla v církvi, nahlásila celý případ na policii, která začala Tvrdoně stíhat. Během vyšetřování podle Panské oba kněží u výslechu řekli, že o činech Erika Tvrdoně nic nevědí s odvoláním na zpovědní mlčenlivost.

„Oba dva kněží mohli být svědky, ale nebyli, protože nemohli za žádných okolností vyzradit zpovědní tajemství,“ řekla Panská.

Jiřina Kočí byla před třiceti lety jako 16letá znásilněná řeholníkem. Když se ozvala, tak byla nařčena, že svedla kněze. Spravedlnosti se nedočkala a pak na dvacet let špatnou zkušenost vytěsnila ze své paměti. Ale když pražský arcibiskup Dominik Duka začal zpochybňovat, že by v české církvi bylo sexuální zneužívání častým jevem, tak se přihlásila. Kontaktovala řeholní řád.

„Oni se k tomu postavili skvěle a uvěřili mi a neříkali, že chci jen očerňovat kněze,“ poznamenala Kočí. Řád sesbíral další svědectví asi deseti dívek, které měl řeholník zneužívat, a odeslal důkazy do Vatikánu. „Ale už čtyři roky čekáme, jestli dojde k nějakému soudu,“ dodala. „Medializace alespoň pomohla, že byl ten kněz suspendován, ale v 99 procentech se biskupové se snaží, aby se to nevyšetřovalo, a jsou schopni pouze nám říci, že je jim to líto a to je vše, co s tím mohou udělat,“ řekla Kočí.

Advokát Daniel Bartoň, který často oběti zastupuje, uvedl, že smlouva je pro český stát nevýhodná, protože přináší interpretační nejistotu zvláště v otázce zpovědního tajemství. Česká katolická církev se podle něj nestaví zodpovědně k vyšetřování sexuálního násilí a faráři se často vyhýbají vyšetřování. „Nesetkal jsem se s tím, že by církev umožnila obětem nahlížet do kanonických spisů, a naopak jsem byl často svědkem argumentace, že faráři nemohou vypovídat s ohledem na zpovědní tajemství. A ta smlouva jen posílí argumenty k odpírání spolupráce při vyšetřování,“ uvedl Bartoň.

S tím souhlasí i bývalý církevní soudce Jan Rozek, podle kterého v české církvi jsou oběti násilí často šikanovány. „Nedobří lidé, kteří jsou napříč společností, mohou smlouvu používat jako argument pro nespolupráci při vyšetřování sexuálního násilí,“ poznamenal.

Během diskuse o česko-vatikánské smlouvě vyšlo najevo, že na zpovědní tajemství a mlčenlivost v případě vyšetřování trestných činů se mohou odvolávat nejen faráři a biskupové, ale i stovky dalších zaměstnanců církve, tzv. pastorační pracovníci.

Kritici smlouvy nechápou, že český stát místo aby množinu profesí, které nemusí vypovídat v trestních kauzách, zmenšoval, tak toto privilegium zafixoval pomocí mezinárodní smlouvy, která stojí nad českými zákony.

Podle hlavního vyjednavače smlouvy Martina Smolka, vrchního ředitele právní sekce ministerstva zahraničí, zpovědní tajemství i pro pastorační pracovníky nevytváří smlouva, ale je už třicet let v českém právu. „Pokud se v budoucnosti zákonodárci rozhodnou ponížit mlčenlivost pastoračních pracovníků jen na profesní tajemství, tak to nebude v rozporu se smlouvou,“ uvedl.

Smlouvu musí ještě projednat Sněmovna a Senát, kde část senátorů uvažuje, že požádá Ústavní soud o přezkoumání, a nakonec ji musí podepsat prezident Petr Pavel, který má podle neoficiálních informací se smlouvou problémy.