Smlouva s USA se podle vlády o základně nezmiňuje

Jak smlouvu, tak i poté pobyt vojáků a techniky USA bude muset ještě schvalovat parlament a podepsat prezident. Vláda má pohodlnou stoosmičkovou většinu, ANO s podporou váhá, SPD je proti. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že jde o zásadní dokument, který zvýší bezpečnost Česka. „Je to důležité v neklidných časech a v nestabilním mezinárodním prostředí. Je to nepochybně krok, který zvyšuje bezpečnost naší země a občanů,“ podotkl Fiala.

V případě schválení smlouvy a poté konkrétního pobytu se budou moci na území ČR pohybovat ozbrojené síly USA a využívat česká vojenská zařízení nebo vojenské prostory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) několikrát zdůraznila: „Není to rozhodnutí o zřízení vojenských základen. Nic se nemění na tom, že o případném pobytu amerických vojáků v ČR musí rozhodnout parlament.“

Smlouvu s USA má z třiceti aliančních zemí uzavřeno 24 států. Nyní o ní jedná Dánsko. V souvislosti se svým vstupem do NATO ji připravují i Finsko a Švédsko. Z východních členů NATO je Česko poslední zemí, která podobnou smlouvu s USA nemá. Předtím ji schválilo Slovensko. „Při vyjednáváních jsme měli příležitost prosadit věci, které už v minulosti vyjednalo 24 zemí před námi, a mohli jsme tak vyjednat nejlepší podmínky pro ČR,“ řekla Černochová.

Podle ní Američané akceptovali i některé české návrhy. „Jsem přesvědčena, že jsme ji dojednali dobře, nemáme se za co stydět, prosadili jsme tam i některé naše požadavky,“ uvedla Černochová. Podle ní se ročního vyjednávání účastnili zástupci českých ministerstev obrany, zahraničí, spravedlnosti, financí, vnitra a dopravy.

Smlouva má čtyřicet stran a řeší veškeré vojenské, právní a logistické otázky přítomnosti amerických vojáků v Česku. Například za jakých podmínek budou moci vstupovat na území ČR či jak budou řešeny škody, které způsobí. Jednou z kapitol je i to, pod jakou trestní jurisdikci budou američtí vojáci spadat. Podle návrhu se Česko vzdá svého práva vyšetřovat a trestat americké vojáky s výjimkou vážných trestných činů. Podobně to už řeší tzv. smlouva SOFA NATO, kterou má Česko podepsanou s Aliancí.

Český vyjednávací tým vedl vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš. Podle něj nehrozí, že by české úřady nemohly v případě potřeby vyšetřovat amerického vojáka podezřelého z trestného činu.

„Ve smlouvě jdeme nad rámec smlouvy NATO SOFA. V případě, že budeme chtít, aby voják podezřelý ze spáchání trestného činu mimo výkon svých služebních povinností byl vyšetřován a souzen v ČR, tak to americké straně oznámíme a ta tomu na základě smlouvy vyhoví,“ řekl nedávno Jireš Právu.

Ve smlouvě z roku 2008, kterou USA a ČR podepsaly kvůli plánu vybudovat americký radar v Brdech, ale která nikdy nevešla v platnost, se psalo, že české orgány činné v trestním řízení budou moci vyšetřovat americké vojáky pro podezření z těžké újmy na zdraví nebo z vraždy.

Vládní koalice má sice dostatečných 108 hlasů a ke schválení smlouvy potřebuje ve Sněmovně pouze prostou většinu, tedy 101 poslanců. Ale ministryně Černochová i celý Fialův kabinet se snaží opoziční hnutí ANO přesvědčit, aby se k souhlasu připojilo. Proto Černochová před čtrnácti dny pozvala čelné poslance ANO na ministerstvo, aby se se smlouvou seznámili. ANO ale zatím nechce říci, zda pro ni bude hlasovat.

„Smlouvou o obranné spolupráci disponují téměř všichni členové Aliance. Po odtajnění smlouvy a jejím prostudování zasedne klub hnutí ANO, kde proběhne diskuse, a pak sdělíme, jak se ke smlouvě postavíme,“ řekl Právu předseda branného výboru Sněmovny Lubomír Metnar (ANO).

Vláda o hlasy ANO stojí, protože si je dobře vědoma, že jde o zásadní smlouvu s USA. Chce také předejít politickým sporům, jaké se odehrávaly na Slovensku.

Tam vláda nakonec pod tlakem opozice musela ke smlouvě navíc přijmout i tzv. interpretační doložku, která říká, že na území Slovenska nevzniknou americké základny.

Druhá opoziční strana SPD se k obranné smlouvě vyjadřuje dlouhodobě kriticky. Ministerstvo obrany její zástupce proto vůbec na konzultace nepozvalo. Člen branného výboru Radovan Vích (SPD) Právu řekl, že považují smlouvu za zbytečnou a nepodpoří ji.

„Nechceme na našem území žádná cizí vojska ani vytvoření podmínek pro výstavbu základny. Jedněch vojáků jsme se po třiceti letech zbavili a nechceme tu další,“ dodal Vích.