Článek
„Mění se mezinárodní řád a je třeba i jiných formátů, což nijak neoslabuje EU. Potřebujeme rychlost, akceschopnost. Proto je koalice ochotných naprosto namístě,“ prohlásil ve čtvrtek premiér Petr Fiala (ODS).
Půdorys koalice nastínil nedělní summit v Londýně. Zúčastnilo se ho deset evropských zemí, mezi nimi bylo i Česko, Německo či Francie, nejvyšší představitelé Evropské komise i Evropské rady.
Českou účast podporuje i Hrad. „Pokud bude koalice ochotných vznikat na půdorysu členských zemí Evropské unie a NATO, tak má Česká republika bytostný zájem být u toho,“ řekl Novinkám poradce prezidenta Petr Kolář.
Fiala: Formát EU už nestačí, potřebujeme silnou Británii
Smlouva k účasti České republiky není zapotřebí. „Je tu historický precedent, např. Dopis osmi, tedy dopis státníků, kteří podpořili prezidenta Bushe ve vojenském zásahu proti Iráku,“ připomněl Kolář iniciativu, která také nepotřebovala další smluvní ošetření.
Smlouva by potřebovala souhlas Parlamentu
S tím souhlasí i ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela. „Dokud je to politické prohlášení představitelů států o tom, že budou podporovat Ukrajinu, tak je to jen nepsaný závazek či politické memorandum. Formalizovat by se to mohlo mezinárodní mnohostrannou smlouvou. Taková smlouva by pak potřebovala ratifikaci prezidentem republiky a souhlas obou komor Parlamentu,“ řekl Novinkám.
Pokud by členské státy koalice zvažovaly vojenskou účast, řídila by se česká vláda článkem 43 Ústavy. Ten kabinetu sice umožňuje vyslat ozbrojené síly na území cizího státu i bez souhlasu Parlamentu, ale maximálně na 60 dnů. „A to by asi nebyl tento případ. Vyslání mírového kontingentu, složeného z ozbrojených sil, by znamenalo, že by o tom opět rozhodovaly obě komory Parlamentu,“ dodal Kysela.
Účast či neúčast v koalici ochotných není vázaná na konkrétní vládu. Pokud se po sněmovních volbách v září kabinet vymění, bude Česko dál součástí uskupení, pokud o to nová vláda bude stát. „Ale pokud se součástí koalice stanete politickým prohlášením, tak i vystoupit můžete politickým prohlášením,“ poznamenal Kysela.
Hnutí ANO, kterému průzkumy veřejného mínění přisuzují šanci tvořit po zářijových volbách novou vládu, se k české účasti v koalici ochotných staví skepticky. „Nemám nic proti tomu, aby spolu státy komunikovaly, ale tuto iniciativu nechápu. USA přece jasně vzkázaly, že naprostou prioritou je zabránit třetí světové válce a ukončit zabíjení na Ukrajině. Když se na koalici ochotných podívám v tomto světle, tak se ptám: Oni chtějí ve válce pokračovat?“ řekl Novinkám místopředseda ANO Radek Vondráček.
Na NATO sází i první místopředseda ANO Karel Havlíček. „Nevytvářejme paralelní struktury. Důležité je, posilovat NATO a vztahy s USA,“ řekl Novinkám. Šéf ANO Andrej Babiš Novinkám na otázku, jak by se ke koalici ochotných postavil, neodpověděl.
Víc peněz na obranu nechceme. Dusno ve světě s názorem ANO a SPD nepohnulo
