Vládní vyjednavači mají hotovou smlouvu s Vatikánem. Bude kolem ní ještě horko

Nejcitlivější bod se týká zpovědního tajemství. Protože v celém světě se po vlně skandálů sexuálního násilí kněží na dětech volá po tom, aby měli duchovní povinnost nahlásit podezření o deliktech na nezletilých, i když se o nich dozvěděli u zpovědi. Například v australském státě Queensland od roku 2020 hrozí farářům vězení, když neoznámí případ sexuálního násilí na dítěti.

Ve smlouvě, kterou připravili právníci Vatikánu a šesti českých ministerstev v čele s resortem zahraničí, se suše konstatuje, že „Česká republika uznává zpovědní tajemství“.

A v druhém bodě se „právo obdobné zpovědnímu tajemství“ přiznává i pastoračním pracovníkům.

Podle právníka Daniela Bartoně, který zastupuje oběti sexuálního násilí, je smlouva pro Česko nevýhodná, protože z ní plynou benefity jen katolické církvi.

„Smlouva se tváří, že jenom zakotvuje obecná pravidla a práva všech církví a náboženských společností v Česku, ale s žádnou jinou církví srovnatelnou smlouvu nemáme a je otázkou, co z toho získá Česká republika,“ řekl Právu Bartoň.

„Pro Českou republiku z toho plynou jen rizika a zpovědní tajemství je jednou z věcí, na kterém se jasně ukazuje rizikovost celé smlouvy,“ dodal.

Zpovědní tajemství je chráněno českým trestním zákoníkem, ale jenom částečně. Kněží stejně jako advokáti nemusejí nahlásit, když se ve zpovědnici dozvědí o spáchání trestného činu. Ale pokud mohou nějaký připravovaný zločin překazit, tak se na ně výjimka nevztahuje.

„České právo z podstaty nemůže zpovědní tajemství chránit úplně, protože musí hájit oběti a je třeba trestný čin překazit, i když se o něm kněz dozvěděl v důvěrném rozhovoru,“ tvrdí právník. Dodal, že z praxe dobře ví, že v případě sexuálních deliktů v církvi se kněží často odvolávají na zpovědní tajemství.

Podle Bartoně je nezvyklé, že právo na mlčenlivost smlouva rozšíří i na pastorační pracovníky, protože to nemá oporu v zákoně.

„Pojem pastorační pracovník je poměrně široký, protože to je kdokoli ve farnosti, kdo pracuje s lidmi. Pokud toto bude ve smlouvě, tak dám ruku do ohně za to, že se najdou lidé pracující pro katolickou církev, kteří se v případě dotazování policií budou odvolávat na tento článek o mlčenlivosti,“ myslí si.

Podle historika Jaroslava Šebka je zpovědní tajemství pro katolickou církev nedotknutelné, protože bez toho by kajícníci ztratili vůči duchovním důvěru.

„Je to jeden z nejdůležitějších církevních předpisů, za jehož porušení hrozí automaticky exkomunikace. Proto má Vatikán jasné nekompromisní stanovisko pro jeho zachování,“ řekl Novinkám Šebek.

Dodal, že ale papež František vyslyšel v roce 2020 volání po tom, aby se sexuální násilí v církvi nezametalo pod koberec, a zrušil takzvané papežské tajemství. „To umožňovalo, aby se sexuální delikty řešily v církvi pouze interně a nemohly do toho vstupovat policejní vyšetřovatelé z venku,“ poznamenal historik.

V úvodu smlouvy se píše, že obě strany jsou „přesvědčeny o vzájemné prospěšnosti“ úpravy stoletých vztahů. Česká strana se odvolává na to, že není vázána žádnou „výlučnou ideologií ani náboženským vyznáním“.

Katolická církev musí zase jednat v rámci českého právní řádu, ale může „vykonávat své poslání a spravovat své záležitosti podle vlastních předpisů“. To se týká školství, zdravotnictví nebo sociální a charitativní péče.

Český stát smlouvou zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i výkon lékařského zákroku z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání.

Což se ale týká jen zákroků, jako je interrupce, kterou katolíci odmítají. Ve shodě se zákonem dává smlouva na roveň církevní a civilní statek. Dále se zmiňuje o duchovní službě v armádě a ve věznicích. Podle Šebka je pozitivní, že se do preambule dostalo, že katolická církev se zavázala podporovat ekumenický dialog a také to, že české veřejnosti „zpřístupní své kulturní dědictví“.

Dohodu se Svatým stolcem český stát neměl nikdy ve své historii od roku 1918. V roce 2003 byla sice připravená, ale poslanci ji odmítli schválit. Vláda Petra Fialy si její prosazení dala do svého programového prohlášení.

Smlouva teď musí projít připomínkovým řízením a brzy se dostane na stůl ministrům. Poté ji musí schválit Sněmovna i Senát a podepsat prezident.